reklama

V činohře Národního divadla Havelková ztvárnila v letech 1960 až 1991 na sedm desítek rolí, v televizi a filmu jich bylo 120. Počet studentů, které vychovala během své téměř půlstoleté pedagogické činnosti na DAMU a konzervatoři, lze počítat na stovky.

U katafalku s rakví byly spolu s věnci rodiny i květy české první scény, Herecké asociace, pořadu Kouzelná školka České televize, Prahy 9 a Divadelní fakulty.

Satoranského Havelková na DAMU učila. Oslovil ji "moje milovaná druhá maminko", protože v polovině 70. let byl jejím synem v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů. Matkou mu byla i mnohem dříve v Krškově filmovém dramatu Osení z roku 1960.

Prvním angažmá Havelkové se stala v letech 1948 až 1951 Ostrava, kde při práci pro rozhlas potkala svého budoucího manžela, skladatele Svatopluka Havelku. Stali se rodiči dcery Daniely a syna Ondřeje, který je hercem a známým swingovým hudebníkem. Právě úryvek z Havelkovy 1. symfonie z poloviny 50. let zazněl během pohřbu.

Poslední oponu doprovodil spontánní potlesk smutečních hostů. Byli mezi nimi herci Petr Kostka, Antonín Hardt a Jiří Novotný, ředitel Národního divadla Jan Burian a prezident Herecké asociace Jiří Hromada. Její památku uctil také Josef Somr, který jí hrál manžela v roli výpravčího v oscarových Ostře sledovaných vlacích Jiřího Menzela.