reklama

Ustrnutí Českého slavíka v době devadesátek úspěšně narušuje xenofobní skupinka Ortel a pořadatelé dříve poměrně seriózní a prestižní hudební ankety zatvrzele trvají na vítězném triu Gott, Bílá, Kabát. Teď však narazili, a zřejmě právem. Kauzou s nezapočtením všech hlasů skupiny Ortel a potažmo také hlasů pro jejich lídra v kategorii zpěvák, si doslova zahrávají s ohněm. Pomyslný ortel, který nad Ortelem takřka nenápadně vynesli ve výsledkové listině k letošnímu ročníku, významně zpochybnil transparentnost celé ankety. Jistě, náznaky zde už byly v kauze rappera Řezníka, jehož texty se autorům nepozdávaly. Naopak Ortel, který byl svého času také předmětem zkoumání ze strany Ministerstva vnitra, jim nejprve nevadil.

V momentě, kdy však zřejmě získal významné množství hlasů (kolik, to doteď nikdo neví) a mohl nabourat výše zmíněnou nesmrtelnou triádu, se začali ošívat. Slova o porušení fair play působí na neznalého diváka dojmem „okecávačky“ a uměle vytvořeného problému, který měl za cíl, aby pomyslný zlatý slavík skupině a možná i zpěvákovi, uletěl do dalekých krajů.  Stejný pocit mají „možná stříbrní“ Kabáti, kteří se ozvali samotným organizátorům. Nelíbí se jim, že jsou „součástí hry“, kterou nechtějí hrát. A důvod ke znepokojení tu jistě je. Nejen, že organizátoři zamlčeli pravý výsledek kapely Ortel i zpěváka Tomáše Ortela a automaticky jim přidělili výsledek z minulého ročníku (logiku v tomto postupu je marné hledat), čísla však hovoří jasně.

Loni získali zlatí Kabáti necelých 23 tisíc hlasů, Ortel něco málo přes 20 tisíc. Letos si Kabát polepšil na 31 tisíc, výsledek Ortelu netušíme. Výsledky jsou k nahlédnutí ZDE. Je velmi pravděpodobné, že letos skupina, jejíž texty písní „sice inklinují k pravicovému extremismu“, ale jsou formulovány tak, aby „interpretům nehrozil trestní postih,“ Kabáty předběhla a měla získat první místo. Uživatelé facebooku už v komentářích skupinu vyzývají, aby vrátila zlaté sošky. Přidělení výsledku z loňska také zpěvákovi Tomáši Ortelovi může být pouhou součástí této taktiky. Nebo že by snad Ortel porazil také Gotta? To by mohl být konec Slavíka v Čechách.

Kromě transparentnosti ale letošní ročník ukázal také narušení prestiže celé akce. Výstup Marty Kubišové a její Modlitba pro Martu byl skvostný. Ducha Zlatého Slavíka z roku 1966, kdy vítězové Gott a Kubišová poprvé oslňovali diváky u televizí, ale po celou dobu narušoval duch kapely Ortel (mimo jiné trapně připomínaný Tomášem Matonohou). Ostrý kontrast Kubišová – Ortel, kdy na jedné straně stály hodnoty pokory, umění, svobody, tolerance a odvahy a na druhé xenofobie, netolerance, nacionalismu a hudebně minimálně slabého průměru byl letos do očí bijící. Možná trumfnul i dnes už legendární vystoupení Daniela Landy coby kouzelníka Žita s kohoutem. Ten měl na druhé straně s Kubišovou společný alespoň odpor ke komunistům.

Organizátoři letošního ročníku mají svázané ruce. Pochyby o jejich postupu jsou oprávněné a oni musejí zaujmout nějaké stanovisko. Jinak se Slavík stane další hudební anketou, na kterou lidé pomalu zapomenou. Vzpomeňme na utrápené konání českého kola Eurovize... Hudební ceny Anděl zase bojují o své přežití takřka každý rok.