reklama

"Mohli bychom říci, že je to dokonce banální. Banální jazyk, který neříká nic, ale zároveň říká hodně," řekl agentuře AFP Miladinović (39) o "konfrontaci s minulostí, na kterou jsme povinni se soustředit i 25 let po válce". Staré rány z konfliktů, které zničily bývalou Jugoslávii, totiž zůstávají otevřené.

Mladić (77) byl před třemi lety mezinárodním soudem odsouzen na doživotí zejména za genocidu spáchanou ve Srebrenici na konci konfliktu v Bosně z let 1992 až 1995. Odvolací proces má začít 25. srpna.

Generála mnoho Srbů stále pokládá za hrdinu a kritizuje mezinárodní justici. Srbská vláda, která neochotně spolupracuje s tribunálem v Haagu, se nikdy Mladiče nezřekla, ani neuznala za genocidu masakr v Srebrenici, kde v červenci 1995 Mladičovi vojáci systematicky postříleli na 8000 muslimských mužů a chlapců.

Po Mladičově odsouzení Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) srbský prezident Aleksandar Vučić vyzval krajany, ať se zaměří na budoucnost.

Miladinovic se vydal jinou cestou a v archivech pečlivě zkoumá detaily minulosti. V jednom z dřívějších děl zkopíroval seznamy předmětů nalezených v masových hrobech kosovských Albánců z dob konfliktu z let 1998-1999.

Jeho poslední výstava se opírá o 18 sešitů, které vyšetřovatelé ICTY objevili před deseti lety za falešnou zdí v domě Mladičovy manželky. V té době byl generál stále na útěku. Zadržen byl až v roce 2011, po 16 letech skrývání se.

Jeden z deníkových záznamů uvádí přesný počet Srbů v různých bosenských městech. Připomíná to etnické čistky, které následovaly, když Mladić pomáhal vytvořit srbskou enklávu v oblastech obývaných i Chorvaty a muslimy. "Máme na dosah ruky (vlastní) stát, stačí se toho chopit," psal Mladić o rozhovoru s politickým předákem bosenských Srbů Momčilo Krajišnikem, který byl mezitím rovněž odsouzen. Mladičovy osobní názory je těžké zachytit. Na jednom místě pod nadpisem "můj příspěvek" sepsal, co bosenští Srbové potřebují: jednota, pracovní síly a důstojníci, fondy na vedení války a spojenci.

Výstava poutá větší zájem v zahraničí, než ve vlasti, což ale umělce nepřekvapuje - podle svých slov se snaží dělat pravý opak toho, co dělá srbská společnost, která by ráda na minulost zapomněla a vymazala nepříjemné vzpomínky.