reklama

Pravděpodobnost, že Česko opět zasáhne sucho, je podle něj velká, zatím však není možné určit, v jaké míře. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy byly první měsíce pro zemědělce ohledně vláhy obecně lepší než loni, ale například v Polabí proti zbytku republiky horší.

"Přestože srážkově byly prosinec a leden nadprůměrné a na horách bylo více sněhu, než v posledních letech, nestačilo to k doplnění vody v půdě," uvedl Daňhelka. Jelikož sněhu v nižších a středních nadmořských výškách mnoho nebylo a první polovině února roztál, do podzemních vod se dostatek vody nevsákl.

Po srážkově slabém únoru se na začátku března srážky přiblížily normálu, v druhé polovině měsíce ale chyběly. Teplé počasí navíc způsobilo, že se voda z půdy vypařovala. Zásoby vody v půdě a v podzemních vodách jsou proto podle hydrometeorologů v horším stavu, než touto dobou před rokem.

Průtoky vody v horských úsecích Úpy, Jizery, Vydry a dalších řek jsou pro toto období podle Daňhelky nadprůměrné díky bohatým zásobám sněhu. Ve většině řek na zbytku území však teče okolo poloviny průměru či méně. "Situace v podzemních vodách je rovněž výrazně podprůměrná ve většině vrtů, které sledujeme, snad s výjimkou jižních Čech," doplnil Daňhelka.

"Horské oblasti, kde sníh napadl, měly vody dostatek. Ale od Prahy na sever k Hradci je to mizerné, teď to ještě není tak znát, ale začal foukat vítr, který vysušuje horní vrstvu ornice a spodní voda tam není," dodal. Podle něj se ukáže, zda vláha pro plodiny letos bude stačit, asi až kolem května.

V druhé polovině příštího týdne budou přeháňky a občasný déšť, dlouhodobé zlepšení zásob vody v půdě ale nelze podle Daňhelky očekávat.

Pravděpodobnost, že Česko opět zasáhne v létě sucho, je poměrně velká. Meteorologové ale nedokážou určit, zda přijdou vlny veder, které by mohly sucho zhoršit, nebo vydatné srážky, které by ho mohly zmírnit.

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy zde začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.

Podle státu činily škody způsobené suchem loni deset až 11 miliard korun. Největší problém byl u obilovin, kde škody mohly dosáhnout až 4,8 miliardy korun, u brambor za 0,8 miliardy a u cukrové řepy, máku a chmele.