Nová studie zjistila, proč jsou chytří lidé nesnesitelní

Zdá se logické, že s vyšším vědeckým vzděláním bude člověk více uvažovat nad tím, čemu věří, a podrobovat to určitým pochybám. Nová studie však tvrdí, že vzdělání pomáhá upevňovat již existující předpoklady a předsudky.

Lidé podle výzkumů nabírají čím dál více vyhrocené názory, čím vyššího vzdělání dosáhnou. Tato studie z Carnegie Mellon University alespoň vysvětluje, proč mnoho politiků popírá změnu klimatu a proč jen určitá část lidstva „věří“ v evoluci.

„Hodně vědeckých objevů je prostě přijato a lidé mu věří, existují však témata, která rozdělují společnost,“ uvedla Caitlin Drummond, která vedla výzkumný tým, v tiskovém prohlášení. „Chtěli jsme zjistit, jaké faktory jsou s tímto jevem spojeny. A přišli jsme na to, že deficitní model – který říká, že rozdělení vzniká následkem nedostatku vzdělání a pochopení – nepokrývá celou problematiku.“

Drummond a její kolega Baruch Fischhoff využili data z General Social Survey, což byl průzkum o tom, co si Američané myslí, co cítí. Chtěli zjistit, jestli existuje spojení s úrovní vzdělání a názory na „kontroverzní“ vědecké problémy. Zaměřili se na evoluci, kmenové buňky, změnu klimatu, nanotechnologii a teorii Velkého třesku.

Zjistili, že čím vyšší vzdělání člověk má, tím vyhrocenější jeho představy jsou a tím větší pravděpodobnost byla, že budou věřit v něco, co koresponduje s jejich náboženským a politickým přesvědčením. Projevilo se to hlavně v oblasti evoluce, kmenových buněk či Velkého třesku. Politické přesvědčení ovlivňovalo lidi v oblasti změny klimatu.

„Neshody ohledně vědy se zdají být o něčem více než samotné vědě. Jde o to, jak by věda ovlivnila identitu člověka,“ vysvětlila Drummond. Toto vysvětlení je zatím to nejlogičtější, s čím vědci v tomto ohledu přišli. Fischhoff uznává, že tyto korelace jsou problematické.

Podle Fischhoffa je možné, že vyšší vzdělání dává lidem větší důvěru a sebevědomí argumentovat za to, čemu věří. Kromě toho výzkum ukázal, že jsou lidé, kteří věří vědě, více otevření přijetí a adaptaci svých názorů novým vědeckým objevům.

Témata:  výzkum,  evoluce,  náboženství,  lidé