reklama

Podívali jste se na sebe do zrcadla a rozhodli se, že zhubnete? Bod pro vás. Pokud je vám ale nad 50 let, půjde to už jen velmi těžko. Existují totiž různé faktory, které komplikují úbytek hmotnosti v dospělosti a ještě více ve stáří. Upozornil na ně v italských médiích psychiatr Stefano Erzegovesi z Centra pro poruchy příjmu potravy na klinice San Raffaele v Miláně.

Mnoho studií ukazuje, že i ti, kteří jsou fyzicky aktivní po třicátém roce života, ztrácejí svalové buňky. Ty postupně nahrazuje tuk, svaly ale spotřebovávají více kalorií než tuk, a proto vede menší množství svalové hmoty ke zpomalení metabolismu. Proto tělo potřebuje méně kalorií, což je pravidlo, které lidé většinou nedodržují. Starší lidé navíc trpí bolestmi a proto se méně pohybují. To ale vede k rychlejší ztrátě svalové hmoty a tělo ukládá nevyužité kalorie ve formě tuku.

To je jen jedním z důvodů, proč starší lidé obtížně hubnou. Dalším je menopauza, která u žen znamená nejen snížení estrogenů, ale celé hormonální výbavy, což u žen v souvislosti se změnou bazálního metabolismu vede k nárůstu hmotnosti. Muži ale nemají o moc více důvodů k radosti, podobné je to u nich s poklesem testosteronu. Ten je sice pomalejší a postupnější, ale stejně významný. U obou pohlaví je tedy úbytek svalové hmoty způsoben také poklesem hladiny hormonů.

Podle lékaře ale hrají roli i další faktory. Například strava. Chuť a vůně totiž u starších lidí pomalu ustupuje, což vede k tomu, že upřednostňují stejnou stravu, nebo takovou, která má velmi silnou chuť, například čokoládu. V tu chvíli ale lidem hrozí přebytek rafinovaných výrobků.

Problém je ale i v těle samotném. Zvyšování hmotnosti totiž mění metabolismus lidského těla a kupříkladu sedmdesátiletý muž, který ze 130 kg zhubnul na 90 kg bude potřebovat méně kalorií méně než ten, kdo nadváhu nikdy neměl. Hmotnostní ztráta totiž vede tělo k myšlence, že nastává období hladu, a proto se tělo snaží udržet kalorie jak to jen jde. 

Dalším důvodem, v čem se starší lidé liší od mladších, je psychika. Senioři nemusí trpět poruchou příjmu potravy, často ale jako stimulant emoční pohody používají právě potraviny. Jedí, když jsou smutní, osamělí nebo opuštění.

Podle lékaře je jedinou cestou pravidelné udržování svalové hmoty, která může pomoci rychlejšímu metabolismus nebo alespoň částečně kompenzovat jeho zpomalení. Fyzická aktivita by se ale neměla přehánět a měla by odpovídat věku. Navíc, pokud není pravidelná a nezačala dávno před tím, že daný člověk zestárl, bude mít mnohem menší účinky.

Důležitá je také strava. Starší lidé by měli konzumovat více bílkovin, ale ne kalorií. Právě to pomůže udržet svalovou hmotu na přijatelné hladině. Živočišné bílkoviny by měly být nahrazeny rostlinnými bílkovinami a jídlo by nemělo být používání jako prostředek na zahánění samoty. Důležitá je totiž i psychická pohoda, která k hubnutí a zdraví obecně přispívá poměrně velkou měrou.