Mohou být konspirační teorie reálné? V některých případech ano

Zlo je třeba odhalit

Konspirační teorie odolávají důkazům i přesvědčování, jelikož cílí primárně na emoce, vysvětluje The Guardian. Konstatuje, že takové teorie dávají událostem jistý řád, jsou do jisté míry uklidňující, a proto se po smrti mocných, slavných osobností - jakými byli právě prezident Kennedy či princezna Diana - rychle šíří.      

"Systém může být zhoubný, ale alespoň není náhodný. Jen kdyby se toto zlo podařilo patřičně odhalit, může snad být překonáno," pokračuje britský deník. Podotýká, že často je potřeba krkolomných myšlenkových pochodů, aby takové teorie zapadaly do faktů, ale bláto a neprůhlednost skutečného života přece také mnohdy postrádá srozumitelnost.

Teorie typu, že vše vlastní Svobodní zednáři, že za vše špatné mohou reptiliáni, nás ujišťují, že nejsme vydaní napospas působení složitých a často náhodných sil, uvádí liberální server. Dodává, že tato vysvětlení posilují konejšivý pocit nadpřirozena ve stylu "ostatní jsou příliš naivní, aby prozřeli, případně příliš zkorumpovaní, aby to přiznali".

Dané teorie často hrají na existující předsudky, především antisemitismus, zdůrazňuje The Guardian. Připouští však, že takové myšlení může být racionálnější, než by se na první pohled mohlo zdát, jelikož některé konspirační teorie se ukázaly jako pravdivé, případně z pravdy vycházely. "JFK měl mnoho nepřátel, části státního aparátu tajně ničily politické odpůrce, svrhávaly demokraticky zvolené vlády ve světě a páchaly atentáty na politiky, existovalo utajování," píše editorial.

Sociální sítě pak způsobily, že tyto teorie jsou viditelnější a šíří se rychleji než kdy dříve, pokračuje britský deník. Varuje, že důsledky mohou být ničivé - stačí se zeptat rodičů dětí zmasakrovaných při střelbě na škole v Sandy Hook, kterým vyhrožují smrti lidé přesvědčení o tom, že celá událost byla podvodem natočeným herci.

Příčina a symptom

I v minulosti existovaly doby, kdy šlo pozorovat vzestup konspiračních teorií, ale problém začíná být endemický, konstatuje liberální deník. Odkazuje na předchozí výzkumy naznačující, že konspiračním teoriích teoriím mají tendenci věřit poražení - když v Bílém domě sedí demokrat, mezi republikány se šíří názor, že prezident je ve skutečnosti komunista a naopak, pokud jsou demokraté odstaveni od moci, rezonuje mezi nimi tvrzení o pochybném jednání republikánů.

The Guardian zmiňuje varování profesora Davida Runcimana, který vede projekt zaměřený na konspirace a demokracii na Cambridgeské univerzitě, podle něhož není současným problémem množství konspiračních teorií, ale jejich šíření napříč politickým spektrem od levice po pravici a využívání demokraticky zvolenými politiky, stejně jako autoritářskými režimy. "Donald Trump agresivně propaguje myšlenku, že elity intrikují proti masám," připomíná editorial. Podotýká, že takový výklad přenáší vinu na obětní beránky, zamlžuje problémy či jednoduše odvádí pozornost od zřetelných prohřešků a je využitelný při vládnutí i v politické kampani.     

"Lži a odvádění pozornosti šířící se přes sociální sítě podkopává demokracie, ale jde spíše o symptom než příčinu," deklaruje vlivný server. Přiznává, že i nesmyslné populistické fabulace mají v jádru jistou logiku a zmíněný výzkum na Cambridgeské univerzitě naznačuje, že politicky, společensky a ekonomicky vyloučení lidé pravděpodobněji uvěří konspiračním teoriím, které naopak rezonují méně ve více rovnostářských společnostech.

Je stále více zřejmé, že demokratická politika nedokáže plnit své sliby a svět je ve skutečnosti do velké míry kontrolován elitami, které brání, či rozšiřují své bohatství a moc, připouští prestižní deník. Konstatuje, že bohatství je koncentrováno v nejužší skupině lidí od tzv. pozlaceného věku v druhé polovině 19. století.

Organizace pro boj s chudobou Oxfam odhalila, že 8 nejbohatších lidí vlastní stejné bohatství, jako polovina celého světa, uvádí The Guardian. Dodává, že řešení těchto hlubokých problémů je nejlepší cestou k vykořenění konspiračních teorií, které do té doby budou vyrůstat v půdě legitimního hněvu a rozlézat se do podoby paranoidního hledání chybějících pojítek, jak tvrdí zmíněný profesor Runciman. "Mohli byste si myslet, že se někdo snaží odvést vaši pozornost," končí příznačně editoral.

Témata:  konspirační teorie,  John Fidgerald Kennedy ,  USA