reklama

Pokud máte fobii z pavouku, následující průzkum vám bude asi trochu proti srsti. Pavouci, kteří žijí ve městech, jsou údajně větší a začínají se množit dříve než jejich souputníci z volné přírody, tvrdí australští vědci.

Vědecký tým vedený Elizabeth Loweovou z australské univerzity v Sydney chtěl zjistit, jak jsou živočichové z volné přírody ovlivněni expanzí měst.

Australští badatelé do svého výzkumu zahrnuli 222 dospělých samic pavouků druhu Nephila plumipes z městských parků v Sydney a z menších i větších oblastí s původní vegetací. Hodnotili přitom stupeň urbanizace na daném místě a u tamějších pavouků zaznamenali velikost těla, zásoby tuku a velikost vaječníků.

Zjistili, že pavouci mají menší velikost těla v oblastech s větším pokrytím vegetace a většího vzrůstu dosahují v urbanizovaných oblastech s větší zástavbou a hustotou obyvatelstva. Schopnost reprodukce, měřená podle velikosti vaječníků, je vyšší též u městských pavouků.

"Vyšší teploty jsou spojeny s rychlejším růstem a větší velikostí u bezobratlých. Jedním z dalších faktorů může být také městské osvětlení. Přitahuje hmyz, což znamená více potravy pro pavouky," uvedla podle BBC Loweová s tím, že jsou potřeba ještě další výzkumy, které by objasnily, co přesně za těmito rozdíly ve velikosti těl vězí.

Vědci uvedli, že jejich výsledky podporují myšlenku, že některé druhy mohou z urbanizace, která mnohdy dramaticky mění původní krajinu a místní klima, profitovat.

Na druhou stranu v našich končinách se není čeho obávat. Většina pavouků u nás není jedovatá a žádný neútočí na člověka, pokud není vyprovokován. Pavouci se lidí bojí a i mýtus o tom, že jednoho můžeme sníst ve spánku, není pravdivý.

Podle výsledků výzkumu je totiž taková obava naprosto mylná a nezakládá se na reálných možnostech. Šance, že bychom snědli pavouka, je totiž mizivá a musela by se zakládat na velké spoustě náhod najednou. To, že by nám pavouk dobrovolně vlezl do pusy, je ale podle vědců z Virginie nereálné.

Odborníci tvrdí, že pavouci jsou obecně velmi plaší. Dokáží se sice bránit a řada z nich i nepříjemně kousnout, ale musejí být zahnání do kouta a vystrašení. V opačném případě se lidem vyhýbají, a to jak ve dne, tak v noci. Od návštěvy naší dutiny ústní je proto odradí už jen dýchání a chrápání.

Pavouci totiž vnímají zvukové vibrace a spící osoba je něco, co pro ně není dvakrát přitažlivé. Podle odborníků jsou tak obavy z nechtěného polykání pavouků zcela liché.