reklama

Planeta Merkur je dobře pozorovatelná od začátku roku a tento stav vydrží několik dní. "Najdeme ji na ranní obloze nad jihovýchodem, kde vychází téměř dvě hodiny před Sluncem," uvedl místopředseda České astronomické společnosti (ČAS) a mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

V noci na středu nastane také první letošní úplněk a bude to hned tzv. superúplněk. Označuje se tak úplněk v době, když je Měsíc na své eliptické dráze nejblíže Zemi, takže na obloze je o něco větší než jindy a také více svítí.

Při druhém lednovém úplňku bude z některých částí Země pozorovatelné úplné zatmění Měsíce, Evropa k nim ale nepatří. V této zeměpisné délce vyjde totiž Měsíc až ve chvíli, kdy bude vystupovat z polostínu.

"Večer 3. ledna má maximum jeden z nejbohatších meteorických rojů roku Quadrantidy," uvedl dále Suchan. V ranních hodinách jsou jasně vidět planety Mars a Jupiter, které se k sobě na obloze nejvíce přiblíží 7. ledna po půlnoci.

V pátek 27. července nastane úplné zatmění Měsíce, při kterém Měsíc projde středem zemského stínu. Znamená to, že bude ještě tmavší než při jiných zatměních.

Na stejný den připadá i velká opozice Marsu, což je stav, kdy se Mars přiblíží k Zemi a zároveň bude proti Slunci. Díky tomu bude pozorovatelný celou noc. Čtvrtá planeta Sluneční soustavy se tentokrát přiblíží k Zemi na 57,5 milionu kilometrů a dalekohledem na ní půjde pozorovat větší detaily. "Dobrá pozorovatelnost Marsu se neomezí jen na datum opozice se Sluncem, ale bude trvat od poloviny července do konce první srpnové dekády," sdělil dále místopředseda ČAS.

Mezi další oblíbené úkazy na obloze patří i výrazné meteorické roje. Letos budou mít Perseidy maximum 13. srpna a Geminidy 14. prosince.