Za několik týdnů vystřídá zimu jaro, které se v trávě hmyzem a nejrůznějšími broučky jen hemží. A zatímco někteří jsou na první pohled tak odpudiví, že byste na ně za nic na světě nesáhli, jiní jsou nádherní, až přechází zrak. Sahat na brouky se ale v žádném případě nevyplatí, velká spousta z nich totiž dokáže pěkně potrápit.
Zatímco bodnutím vos a štípnutí komárů či mravenců se snažíme vyhýbat, rozpoznat, který brouček nám může způsobit podobné obtíže už každý nedokáže. V Česku přitom žije velké množství více či méně jedovatých brouků. A pro alergiky nebo děti může být setkání s nimi otázkou života a smrti. Přečtěte si, na které si dát pozor:
Puchýřník lékařský
Puchýřník je vůbec nejjedovatějším broukem, který se v Česku vyskytuje. Dříve byl znám také jako španělská muška a používal se jako afrodiziakum. Obsahuje totiž kantharidin, který má afrodiziakální účinky, kromě toho je ale také prudkým jedem, k otravě stačí už 30 mg prášku z rozdrcených těl brouků. V případě ohrožení vylučuje páchnoucí tekutinu, která při kontaktu s kůží způsobuje bolestivé hnisající puchýře. Pokud vnikne do oka, může člověka i oslepit.
Majka obecná, fialová
Podobné nebezpečí jako puchýřník představují i majky. Majka při vyrušení roní z kloubů nožek silně jedovatý nažloutlý výpotek s obsahem kantharidinu a způsobuje bolestivé puchýře, které se špatně léčí. Při požití brouka může v krajním případě dojít i ke smrtelným otravám.
Prskavec větší
Je to brouček, který má velmi zajímavý obranný mechanismus. V zadečku má ukrytou žlázu, která produkuje hydrochinon a peroxid vodíku. V případě ohrožení je ve speciální komoře smíchá a díky chemické reakci dosáhne směs teploty přes 100 °C. Jedovatou chemikálii potom vystříkne směrem na nepřítele.
Drabčík břehový
Největší nebezpečí drabčíka spočívá v tom, že má jedovaté celé tělo. Člověk se tedy vystavuje riziku, že brouka omylem spolkne nebo se ho dotkne a rukama si následně sáhne do oka nebo do pusy. Velkou hrozbou je, pokud vám brouk spadne do oka, kde dokáže poleptat spojivku a způsobit velmi bolestivý zánět. Na kůži vytváří otoky a puchýře.
Přástevník, bekyně
Radno zahrávat si není ani s roztomilými chlupatými housenkami, které na první pohled vypadají úplně bezbranně. Například housenky přástevníků nebo bekyně mají u kořene dutých chloupků jedové žlázky. Pokud byste vzali housenku do ruky, mohli by se chloupky polámat a došlo by ke kontaktu s kůží. Velmi nebezpečné také je, když vítr ulomené chloupky roznese po okolí a vy je omylem vdechnete, sníte nebo vám spadnou do oka.
Splešťule blátivá, Bodule obecná
Obzvláště u vody se může dostat do křížku s těmito dvěma krasavicemi. Ty v případě nebezpečí dokážou velmi bolestivě bodnout a do rány zpravidla vstříknou jed. Není tedy divu, že se boduli přezdívá vodní včela.
Roháč obecný
Ačkoli sám o sobě není roháč jedovatý, pomocí silných kusadel dokáže uštědřit pořádně bolestivý kousanec. Jak už to tak ale bývá, koušou jen samičky. Samci, kteří mají rohy více než 2 centimetry dlouhé, jsou neškodní.
Na závěr zbývá připomenout, že nejen brouci dokážou způsobit nepříjemnou bolest. Zvláště pokud jste alergičtí, měli byste si dát pozor na hmyz se žihadlem, bolestivě štípat umí i mravenci a blechy a vši kromě štípanců dokážou přenášet i některé nepříjemné nemoci. V zásadě tedy platí - kochejte se brouky a hmyzem jen očima, ale kontaktu s nimi se snažte za každou cenu vyhnout.
Témata: hmyz
Související
3. dubna 2021 9:02
2. října 2020 22:08
17. června 2020 13:14
23. listopadu 2019 20:04
30. června 2019 9:12
23. dubna 2019 10:40
