Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak to bylo doopravdy se středověkým záchodem? A k čemu sloužila výsernice?

Zámek Lednice, Lednicko-valtický areál
Zámek Lednice, Lednicko-valtický areál
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Při snaze poznat a porozumět středověkému člověku, je potřeba sledovat především otázky jeho každodennosti. V nich se utváří odpovědi i na takové detaily, jako je například otázka hygieny či právě „středověkého záchodu“. Jak takový „středověký záchod“ vypadal, jak se používal a jak je to doopravdy s tzv. výsernicí?

Otázky ohledně každodennosti lidí z minulosti, konkrétně ze středověku či novověku, lze dodnes viditelně a spolehlivě číst snad při každé návštěvě nějakého památkového objektu - zámku, respektive hradu. Mnohé nám může napovědět umístění dveří, oken či jejich velikost. Totéž platí i o zajímavých výstupcích na zdech hradních paláců. V některých případech se může jednat o arkýř, tedy snahu o zvětšení místnosti. Jindy však šlo o ryze praktickou záležitost.

Nejlepší příklady dochovaných „středověkých záchodů“ lze dodnes čitelně sledovat především na hradech. Takový záchod se ovšem nenacházel jen zde. Byl někdy součástí i mladších zámků a jiných staveb. Jde především o prostorové výstupky na vnějších zdech. Takovýto typ středověkého záchodu se správně označuje jako prevét. Jedná se o použití latinského „locus privatus“. Toto označení lze přeložit jako „soukromé místo“, což může na ledacos odkazovat. Je totiž pravdou, že středověk téměř neznal soukromí. Lidé žili pohromadě, jeden vedle druhého. V tomto nebyl téměř žádný rozdíl mezi venkovským a šlechtickým prostředím. Určité „soukromí“ tak poskytovala na venkově latrína, na hradě pak prevét.

Prevéty byly většinou v podobě malého arkýře, tedy malého prostoru obdélníkového, či čtvercového půdorysu, který vystupoval vně zeď. V podstatě šlo o malou komůrku vystupující na vnější straně zdí paláce či hradeb. Prevét mohl být kamenný nebo dřevěný. Stál na krakorcích, či na výstupku zdi. Umístění prevétu se vázalo a bylo ovlivněno stavebním uspořádáním hradu, orientací stavby, terénními podmínkami, směrem přístupové komunikace apod. Samozřejmě prevéty nikdy nestály v řadě nad sebou.

Tento typ záchodu neobsahoval žádný splachovací mechanismus. Ten nebyl potřebný, jelikož se o vše postarala samotná gravitace. V podstatě se tak dá označit za suchý záchod, přičemž exkrementy se shromažďovaly v hradním příkopě či u paty paláce. V progresivnějších případech, například v klášterech, existovalo i vyústění prevétu do prostoru potoka či říčky. Proud vody tak fungoval jako pomyslné splachovadlo a odvod fekálií.Prevét ale nemusel být jen součástí paláce, mohl stát i samostatně na hradebním obvodu, či parkánové zdi. V některých případech existovaly i záchodové věže. Prevét ale nebyl jediným typem záchodu na středověkém hradě. Některé hrady obsahovaly záchody v rámci svých obvodových zdí. Z prostoru záchodu pak vedla v síle zdiva tzv. záchodová šachta. Mimochodem tyto záchodové šachty byly i místem, kudy se útočníci dostávali do hradu.

V České republice je mnoho dochovaných příkladů středověkých záchodů, respektive prevétů, například na Pernštejně, Šternberku, Kašperku či Karlštejně Nejstarší se nachází na hradě Přimda a je už z první poloviny 12. století. Mimochodem, je dodnes provozuschopný, i když jeho využití je zakázané. Skládá se z velkých kamenných kvádrů a i záchodovou desku tvoří kamenná deska s otvorem. Jinak šlo zpravidla o dřevěnou desku s potřebným otvorem.

Samotný název prevét získal počeštěnou formu „prevít“. Toto označení se stalo též nadávkou pro špinavého, špatného či nečestného člověka. Přesto se lze především při prohlídkách některých hradů a zámků doslechnout, že se tyto středověké záchody nazývaly jako "výsernice". To je ovšem hrubý nesmysl a klam, jelikož od středověku do poloviny 20. století neexistuje jediná zmínka a důkaz o užití tohoto výrazu. Ba naopak se zdá, že se jedná o neologismus z konce 20. století.

Témata:  historie hrady a zámky WC

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 13:46

Černochová vymění šéfa Vojenského zpravodajství. Bude jím Bartovský

Vláda ve středu na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) odsouhlasila jmenování brigádního generála Petra Bartovského ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ). Po úterním projednání na plénu sněmovního obranného výboru tak byly splněny zákonné podmínky pro jeho jmenování.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy