reklama

Závěry studie, kterou pod vedením profesorky Terrie Moffitové provedla Duke University, uveřejnila v pondělí americká Národní akademie věd. Během výzkumu byla sbírána zdravotní data skupiny 954 Novozélanďanů narozených v letech 1972 a 1973.

Celkově bylo sledováno osmnáct biologických faktorů (mimo jiné činnost ledvin, plic, jater, stav chrupu, obraz krve, rychlost metabolismu, fungování imunitního systému či výše cholesterolu). Zdravotní stav zkoumaného vzorku lidí byl přeměřen celkem třikrát, a to když dosáhli věku 26, 32 a 38 let.

V osmatřiceti letech vykazovali někteří z pozorovaných jedinců biologický věk hodný lidí mladších třiceti let, zatímco fyzická opotřebovanost jiných jejich vrstevníků se blížila zdravotnímu stavu průměrných šedesátníků.

Když následně vědci porovnali zdravotní data stejných lidí, jež byla pořízena během prvního měření v jejich šestadvaceti letech, zjistili, že náznaky budoucího fyzického opotřebování byly u podstatné části jedinců patrné již v tomto věku. O průběhu studie informoval deník The Times.

Výsledky výzkumu tedy ukázaly, že fyzická kondice v šestadvaceti letech, může leccos napovědět o zdravotním stavu jedince v letech následujících. Tento fakt může být pro budoucnost lékařské vědy velmi prospěšným zjištěním.