Život v bublině na Marsu? Unikátní pokus ukázal, co lidi možná už brzy čeká

Nejpokročilejším projektem byla zatím Biosphere 2, která byla postavena v arizonské poušti. Pod kupolí z 6500 trojhranných kusů skla se nacházelo 12,700 m2 prostoru. Ve stavbě, které měla být hermeticky uzavřena od okolí, vznikl malý model světa s nejrozšířenějšími biotopy – poušť, savana, mokřiny, oceán (bylo dovezeno 25000 hektolitrů mořské vody) a deštný prales. BIosphere 2 měla být samozásobitelná. Vedle toho že prostředí samo mělo čistit vodu a dodávat kyslík, její obyvatelé si měli pěstovat vše potřebné pro život.

Pěstovat se měla rýže, fazole, buráky a pšenice. Chovat se měla prasata, drůbež a ovce. Ve vesmíru se místo slunce uvažovalo, že energii pro podobné stavby dodají reaktory. Experiment měl trvat 2 roky. Tedy dobu, za kterou se předpokládalo, že se dostane na Mars další expedice. Měla být potvrzena teorie Gaia. Podle ní se život chce přizpůsobit jakémukoliv místu, jakkoliv je nehostinné, a udělat z něj místo obyvatelné.  

Brzy se však ukázalo, že Biosphere 2 je postavena na mylných předpokladech. Po nastěhování osmi „biosféřanů“ a hermetickém uzavření v roce 1991, brzy nastaly první problémy. Podíl kyslíku v ovzduší začal klesat. Naopak začal stoupat podíl oxidu uhličitého. I když výpočty předpokládaly, že biosféřané vlastní silou dokáží vyrobit 83% potravin, zvládli to sotva z 50%. Rostliny a zvířata chřadly a umíraly.

Biosféřané se museli pustit do zásob původně určených k setí. Nepříznivě také působil pobyt na lidskou psychiku. Biosféřané se rozdělili na dvě skupiny mezi, kterými často propukali hádky. Během pobytu všichni zhubli o 16%své původní váhy. Přesto, že Biosphere 2 nakonec skutečně byla zavřená 2 roky, skončil pokus neúspěchem. Prokázalo se, že na menším prostoru dokonalý model zemského klimatu nemůže fungovat.

NASA se vydala jiným směrem. Pod jejím dohledem byl vyvíjen takzvaný hydroponický skleník. Jedná se o 5 metrů dlouhý hermeticky uzavíratelný tubus, který má zajistit 100% kyslíku a vody a 50% potravy pro jednoho astronauta. Vývoj však byl v roce 2007 zastaven, a pokračuje dál jen díky nadšencům.

Ti nyní hledají sedm dobrovolníků, kteří by se nechali na dva roky, do komplexu postaveného z těchto tubusů zavřít. Málo je známo o pokusech v Číně, kde se údajně čtyři studenti měli nechat zavřít na čtyři měsíce do modelu čínské lunární základny.

 I přesto, že by se podařilo vyřešit problém samozásobení, jsou zde stále problémy, na které současná věda odpověď nemá. Jedná se především o vysokou radiaci, která při cestě vesmírem a při pobytu na cizích planetách hrozí. Velkým nebezpečím, především při pobytu na Měsíci, jsou mikrometeority, které mohou způsobit velké poškození zařízení. Před kolonizací jiných planet tedy stojí před techniky a inženýry ještě mnoho úkolů.  

Témata:  vesmir,  Mars 1