reklama

Členové národa Bajou se živy lovem ryb pomocí harpuny, píše BBC. Dokáží se potopit do hloubky 70 metrů pouze za pomoci závaží a s dřevěnou maskou. Pod vodou bez nádechu vydrží až 13 minut. Tato fakta zaujala doktorandku medicíny z Centra pro Geogenetiku univerzity v Copenhagenu Melissa Ilardovou. Ta strávila řadu měsíců studiem života Bajou na ostrově Jaya Bakti v Indonésii. Prováděla jim vyšetření a odebrala jim i vzorky DNA.

Během vyšetření se ukázalo, že Bajou mají o polovinu větší slezinu než jiní obyvatelé ostrova. Slezina je při potápění velmi důležitá neboť uvolňuje do krve více kyslíku, pokud je osoba ve stresu nebo zadržuje dech. Podobně nadměrně velkou slezinu oproti jiným orgánům mají mořští savci jako je například tuleň. Pří porovnání DNA Bajou s jinou místní populací, tedy Saluany a Číňany, bylo zjištěno 25 rozdílů.

Především měli Bajou zvýšenou tvorbu hormonu thyroid. Ten má podle lékařů vliv na růst sleziny.  Objev, vedle pochopení vzniku a průběhu přizpůsobování lidského těla na okolní prostředí, bude mít důsledky i ve studiu lidského dýchání. To může pomoci při léčbě mnoha nemocí a úrazů. Od kesonové nemoci přes vysokohorskou nemoc až po různé nemoci plic a oběhového ústrojí.