Pravda o sněhových vločkách. Opravdu neexistují na celém světě dvě stejné?

Podle vědců je tohle trochu zapeklitá otázka, protože ještě nikdo během zimy neprozkoumal všechny vločky, aby mohl s jistotou říct, zda jsou dvě stejné či ne. Z mikroskopického hlediska to skutečně možné není, domnívají se vědci. Každá vločka by tak měla být unikátem, ovšem i tvorba sněhových vloček následuje určitý řád, proto mám celkem 35 kategorií, do kterých můžeme tvary zařadit. A občas si vločky jsou tak podobné, že lidské oko nedokáže mezi dvěma postřehnout rozdíl.

Postup při tvoření vloček není vědecky zcela prozkoumaný, ale vědci již přišli na to, že existuje přibližně osm základních archetvarů - ty pak různými variacemi a proměnami tvoří oněch 35 kategorií, do kterých můžeme vločky zařadit. Jedno mají společné - vždy se jedná o šestiúhelník.

Sněhová vločka vlastně není nic jiného než seskupení molekul vody – H2O, kdy na jeden atom kyslíku jsou navázány 2 atomy vodíku. Tato molekula se spojí s dalšími stejnými molekulami do struktury šestiúhelníku. A od tohoto základu roste dál. Teplota v oblacích musí být při tom pod bodem mrazu.

Sněhová vločka se začne tvořit kolem kondenzačního jádra, a jakmile dosáhne určité velikosti a váhy, začne padat směrem dolů. Při své cestě na zemský povrch se dále zvětšuje, a to je důvod, proč je každá vločka originál. Každá vločka má svoji specifickou a neopakovatelnou cestu dolů, a díky tomu na ní působí odlišné faktory.

Pro konkrétní podobu sněhové vločky je nejdůležitější teplota vzduchu tam, kde se tvoří. Právě stupeň mrazu má vliv na to, jakou variaci základní šestiúhelník získá. Pokud během pádu k zemskému povrchu nedojde k fyzickému poškození (například nárazem a spojením s jinou vločkou), vločka by většinou měla být dokonale symetrická.

Nejkrásnější vločky se prý tvoří v podnebí, které je hodně vlhké. Zde vločky získávají ty nejkrásnější rozvinuté tvary, zatímco v suchých oblastech se dočkáme jejich zjednodušené podoby. Pokud zrovna sněží, nejspíš zahlédnete kolem sebe podobné vločky, protože během jejich padání na ně působí podobné přírodní podmínky. Když si však prohlédnete vločky během sněžení v jiný den, pravděpodobně budou mít zase úplně jinou formu.

Témata:  zima,  sníh