Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejhorší rok v dějinách lidstva: Kdy postihly Zemi ty nejhorší katastrofy?

Zemi moc dobře známe. Co je ale uvnitř?
Zemi moc dobře známe. Co je ale uvnitř?
Foto: Pixabay

Vědci se léta snaží přijít na to, který rok byl ten nejhorší v dějinách lidstva. Spekulovalo se o roku 1349, kdy vypukla epidemie moru, nebo o roku 1918, kdy španělská chřipka zabila na 100 milionů lidí. Podle odborníků se ale ty největší hrůzy odehrály v roce 536.

Skupina odborníků pod vedením historika Michaela McCormicka z Harvardovy univerzity díky analýzám vzorků ledovce ze švýcarských Alp potvrdila, že právě v roce 536 způsobila erupce sopky na Islandu obrovský pokles teplot, neúrodu, hladomor, a epidemie.

Podle Science Magazine je právě proto rok 536 tím nejhorším rokem v dějinách lidstva. "Byl to začátek jednoho z vůbec nejhorších období, ve kterém se člověk mohl ocitnout, ne-li vůbec ten nejhorší rok," tvrdí historik.

O raném středověku se od poloviny šestého století hovoří jako o době temna, a vědci nyní ví proč. V roce 2013 odebrali ze švýcarského ledovce dlouhý sloupec ledu, z nějž odřezali tenké vzorky. Přítomnost chemických prvků ukázala, k jakým klimatickým změnám tehdy došlo.

V první polovině roku 536 vybuchla na Islandu sopka a její masivní erupce zakryla slunce nad celou severní polokoulí. Dlouhé měsíce pršely zplodiny a lidé se dusili kouřem. Celá Evropa a velká část Asie potemněly a teploty v létě klesly téměř k nule.

Na mnoha místech v létě sněžilo, což se negativně odrazilo na zemědělské produkci. Nízké teploty zničily veškerou úrodu v Evropě, v Číně i Mezopotámii, což vedlo k hladomoru.

V letech 540 a 547 následovaly další dvě erupce, které situaci ještě zhoršily. Lidstvo bylo tak oslabené a hladové, že v roce 541 vypukla epidemie takzvaného moři, která zabila polovinu tehdejší populace byzantské říše.

Utrpení trvalo zhruba sto let. Podle vědců se lidstvo začalo z tohoto zážitku vzpamatovávat a v roce 640. Tehdy opět začal hospodářský růst.

Témata:  lidé historie Země 1

Aktuálně se děje

15. dubna 2024 21:04

Češi pracují na zajištění další munice pro Ukrajinu, přiznal Fiala

Česko má nasmlouváno 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu a pracuje na zajištění dalších 300 tisíc kusů, prozradil premiér Petr Fiala (ODS) britskému deníku Financial Times. Evropa musí podle Fialy posílit také vlastní obranu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy