Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Život na Marsu vyhubil déšť? Na nejsušším místě světa poprvé pršelo, vědci jsou zmatení

Mars
Mars
Foto: www.nasa.gov

Poušť Atacama ležící v jihoamerickém Chile je nejsušší a nejnehostinnější místo na světě. Není v ní prakticky žádný život a navíc zde skoro vůbec neprší. Před nedávnem ale na poušti poprvé po 500 letech zapršelo a vědci očekávali, že by to mohlo vést ke vzniku nového života. Opak se ale stal pravdou, déšť totiž k úžasu všech vyhubil téměř všechny zbytky života. A podobná situace podle vědců mohla proběhnout na Marsu.

noci teploty padají pod bod mrazu, ve dne slunce rozpálí povrch pouště až na 50 stupňů. Atacama zkrátka připomíná povrch Marsu. Poušť je zcela vyprahlá a dosahuje rozlohy 100 tisíc kilometrů čtverečních.

Táhne se okolo Pacifiku od jižní hranice Peru až do centrálních oblastí Chile. Dosahuje nadmořské výšky 5 tisíc metrů a vzhledem k tomu, že ji kryjí vysokohorské štíty, zde skoro vůbec neprší.

Pokud už zaprší, tak vzácně a jen velmi málo. Roční úhrn srážek je totiž zhruba 1 mm a ve středu pouště se nachází oblasti, kde neprší vůbec. Odhaduje se, že v této středové oblasti nepršelo už několik tisíc let.

Přesto není poušť písečná ani teplotně stálá, v noci teploty klesají pod nulu a ve dne dosahují až 50 stupňů Celsia. V takových podmínkách prakticky nic nepřežije, včetně bakterií a drobných mikroorganismů.

Dále od středu pouště se situace zlepšuje a mikroorganismy zde mají lepší podmínky k životu. Nijak závratně, přesto se naučily přežívat pod masivním slunečním svitem v krajině, kde zaprší jen občas.

Teď se ale stalo něco, co vědci dlouho nedokázali pochopit. Poslední číslo magazínu Scientific Reports informovalo o dešti, který zasáhl jednu z okrajových částí pouště. Stalo se tak už před třemi lety a pršelo na místě, kterého se naposledy dotkla voda před 500 lety.

Biologové doufali, že déšť podpoří růst života a dá vzniknout novému, namísto toho ale způsobil masové vyhynutí mikroorganismů. A to většiny z nich. Před deštěm totiž místo obývalo na 16 druhů mikrobů, 12 jich v důsledku deště zcela vymřelo.

Vědci byli z této události zmatení. Neočekávali, že by mohl mít déšť takový dopad, a dlouho nevěděli, co se vlastně stalo. Spoluautor studie Alberto Fairén ale nakonec zjistil, že pravděpodobnou příčinou smrti mikroorganismů je šok.

Takzvaný osmotický stres vznikl díky tomu, že se mikrobi zvyklí na suché a nehostinné prostředí nedokázali s deštěm vypořádat. Proto mu většina z nich podlehla.

Díky nehostinným podmínkám poušť využívá NASA ke studiu mikroorganizmů a jejich odolnosti vůči prostředí. Odborníci povrch pouště přirovnávají k povrchu Marsu a chtějí pochopit, jak jsou některé organismy schopny přežít v takovém suchu.

Dopad, který měl déšť na mikroorganismy, je proto špatnou zprávou i pro astronomy. Ti totiž tvrdí, že před 4 až 3,5 miliardami let se na povrchu Marsu nacházelo velké množství vody. Poté, co planeta ztratila svou atmosféru, nastalo období sucha.

Za posledních několik miliard let se ale na povrchu objevovala voda jen zřídka. "Pokud by na Marsu ještě existovaly mikrobiální komunity, které by dokázaly přežít proces extrémního oteplování, byly by vystaveny osmotickému stresu, podobně jako Atacama," tvrdí Fairén. Je proto možné, že život na Marsu mohla vyhubit právě voda.

Témata:  vědci Mars 1

Aktuálně se děje

19. dubna 2024 10:38

Trump tvrdí, že by Evropa měla dávat Ukrajině více peněz

Bývalý prezident USA Donald Trump ve čtvrtek vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více finanční pomoci. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy