reklama

Deník The Guardian zveřejnil výsledky globálního vyšetřování, na němž se jeho novináři podíleli. Projekt byl zastřešen Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů a analyzoval informace z mnoha zemí s cílem ověřit (ne)bezpečnost prsních implantátů. Data byla získána na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, ale také analýzou oficiálních zdravotních záznamů a rozhovory s pacienty a lékaři.

Za poslední tři roky se jen ve Velké Británii objevilo 1200 závažných případů souvisejících s prsními implantáty. Tři čtvrtiny z nich si vyžádaly novou operaci. Jednalo se například o alergické reakce a bolestivost, prasknutí implantátů nebo jejich dislokaci.

Nigel Mercer, plastický chirurg který se tímto tématem zabývá, uvedl, že by bylo prospěšné mít databázi, do které by kliniky musely svá data zasílat povinně. V současnosti je k tomu žádný zákon nenutí. Zatím tak neexistuje spolehlivý způsob, jak zjistit skutečný rozsah problému.

The Guardian dále upozorňuje na skutečnost, že ve Francii bylo plastickým chirurgům kontrolním orgánem doporučeno dočasně se vyvarovat používání texturovaných implantátů. Ty přitom tvoří 85% celého objemu zákroků v zemi a po celém světě je mají voperovány miliony žen.

Důvodem je podezření, že tento typ implantátů napomáhá vzniku vzácného typu rakoviny. Případy, které končí i smrtí pacienta a jsou spojovány právě s texturovanými implantáty, se objevují po celém světě.

Takzvaný Anaplastický velkobuněčný lymfom (ALCL) je poměrně vzácným typem rakoviny. Některé pacientky, které tuto nemoc po operaci implantátů prodělaly, si stěžují, že je o riziku nikdo předem neinformoval. O možné spojitosti přitom odborná veřejnost ví poměrně dlouho.

První případ byl popsán již v roce 1997. Četnost onemocnění také není úplně vyjasněna. Britské úřady oficiálně uvádějí údaj 1:30 000, u některých druhů implantátu to však může být i 1:3000 nebo naopak 1:60 000.

Další problémy mohou být spojeny s použitým materiálem. Holanské kontrolní úřady před dvěma lety zkoumaly hlavní evropské dodavatele silikonu pro výrobu implantátů a zjistily celou řadu nedostatků, od nedostatečného testování závadnosti po využívání průmyslového silikonu.

Některé produkty se také svým složením lišily od oficiálně uváděných informací. To je však spíše otázka kontroly kvality, nežli problém implantátů samotných.