reklama

Vyšla po narození Ježíška skutečně hvězda nad Betlémem? A pokřtil by papež mimozemšťany, kdyby přiletěli na Zemi? Těmto i dalším otázkám se vědci věnují. Oba jsou fyzici, ale zároveň také jezuité a pracují v papežské observatoři ve Vatikánu, uvádí německý list Welt.

Papežové ke hvězdám vzhlížejí již od 16. století, jako trvalá stavba však vznikla vatikánská observatoř až v roce 1891. Od té doby si ovšem vydobyla ve vědeckém světě dobrou pověst, za převratná se považují například její měření spektrálních linií kovů. Vatikán má taky jednu z největších sbírek meteoritů na světě.

Observatoř má nyní dvě odbočky - administrativní centrum je ve staré observatoři v letním sídle papežů, zámku Castelgandolfo. Nejvíc času ale vědci tráví v arizonském Tucsonu, kde vznikla observatoř nová. V Římě je totiž velké světelné znečištění, které výrazně komplikuje pozorování hvězd.

„Krátce řečeno, Bůh napsal dvě knihy: Písmo Svaté a knihu přírody. Tradičně tvrdí církev, že jedna druhé neodporuje, pokud je chápete správně. Napsal je týž autor, Bůh si také nemůže odporovat," vysvětlují astronomové.

A jak to tedy bylo s betlémskou hvězdou? V březnu roku 6 př.n.l., což je potenciálně skutečný rok narození Ježíše Krista, nastala skutečně neobvyklá planetární konstelace: současně vyšly Venuše, Merkur, Mars, Jupiter a Saturn, Slunce a Měsíc těsně po novoluní.

Ani mimozemský život prý církev úplně nevylučuje. Vědci poukazují na 6. kapitolu knihy Genesis neboli První knihy Mojžíšovy, a na verš, který předpokládá existenci mimozemšťanů: „Boží synové viděli, jak jsou lidské dcery krásné, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo." Takže oba jezuité by neměli problém pokřtít mimozemšťana, kdyby o to požádal.

Jedním z bodů, na nichž se shoduje křesťanská víra i fyzika, je jistota, že Země jednou zanikne. "Můžeme s jistotou říci, že konec planety je nevyhnutelný," píší oba astronomové.