Vědci z celého světa se spojili proti hladomoru. A vymysleli řešení

Planetární dieta by mohla zabránit smrti až 12 milionů lidí, kteří každý rok umřou předčasně. Navíc by mohla přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a ochraně většího území zemědělské plochy nebo vody.

Už v roce 2050, kdy má celosvětová populace dosáhnout 10 miliard lidí, hrozí, že bez změny našich stravovacích návyků nebude možné nakrmit všechny hladové krky. Změna návyků stojí za zvážení i z toho pohledu, že stojí za množstvím vážných nemocí, jako jsou některé druhy rakoviny či obezita.

„Jídlo, které produkujeme i jíme, determinuje zdraví lidí na celé planetě. V současnosti jsme přitom bezpochyby na špatné cestě,“ říká autor studie Tim Lang, který vzápětí dodává: „Potřebujeme výraznou změnu, která bude založena na podmínkách jednotlivých zemí.“

„Základem by podle nás měl být zdravý a zároveň dlouhodobě udržitelný způsob stravování,“ konstatuje Lang. Podle 37 specializovaných vědců z několika zemí by měl spočívat v redukci spotřeby červeného masa a cukru o polovinu. Zdvojnásobit bychom naopak měli konzumaci zeleniny, ovoce nebo ořechů.

„Světové stravovací návyky se musí dramaticky změnit,“ vzkazuje i Walter Willett z Harvardské univerzity s tím, že už dnes nemá 800 milionů lidí na světě dostatek jídla, zatímco jinde na světě se jí velice nezdravě. Vědci stanovená dieta by podle jeho názoru měla všude na světě respektovat místní tradice a možnosti.

Lidé na severoamerickém kontinentu momentálně překračují doporučené dávky konzumace červeného masa více než šestkrát. V jižní Asii přitom leckde nemají ani polovinu potřebného množství. Planetární dieta by v tomto ohledu měla do budoucna zajistit větší rovnováhu.

Témata:  hladomor,  vědci