Vědci objevili lék na roztroušenou sklerózu. Má to ale obrovský háček

Lidé, kteří trpí roztroušenou sklerózou, se stávají obětmi vlastního imunitního systému. Ten v různých intervalech napadá ochranný obal nervových buněk v mozku, míše a očních nervech a buňky poškozuje. Lidé tak v pozdějších stádiích nemoci mohou oslepnout nebo ochrnout.

Lék zatím neexistuje – pouze různé terapie a postupy, které mají snížit intenzitu nebo četnost těchto útoků. Lékaři ale náhodou objevili nový způsob, který pacienty dokázal i vyléčit.

Šlo o náhodu – lékaři se snažili vyléčit pacienty s leukémii, rakovinou imunitních buněk, kteří zároveň trpěli roztroušenou sklerózou. V rámci léčby lékaři mohou odebrat buňky kostní dřeně a následně zabít všechny imunitní buňky v těle toxickou chemoterapií. Vzorek kostní dřeně bez rakovinotvorných buněk pak člověku vrátí do těla a buňky kostní dřeně imunitní systém člověka obnoví.

Lékaři ale s překvapením zjistili, že tento postup pomohl nejen u leukémie, ale zároveň také na roztroušenou sklerózu. Ačkoliv jde o naději pro pacienty s agresivní formou této nemoci, náročná a extrémně nebezpečná podstata této léčby znamená, že se hodí jen pro těžce nemocné pacienty.

Je totiž teprve potřeba doladit, jak intenzivní chemoterapie musí být. Některá centra nabízí mírnější verzi, která ponechá naživu některé imunitní buňky, takže je menší riziko infekce; zároveň tím ale stoupá riziko, že náročná léčba nakonec nijak nepomůže.

Samotná léčba je velmi nepříjemná – pacientům vypadají vlasy a nehty, trpí nevolnostmi a průjmem a způsobuje neplodnost. U žen také spustí ranou menopauzu.

Z 24 lidí, kteří od roku 2000 podstoupili agresivní formu této léčby, ale u 70 % lékaři pozorovali zastavení postupu nemoci a u někteří z nich byli dokonce zcela vyléčeni – nedošlo tedy jen k zastavení postupu nemoci, ale i k postupnému obnovení fungování jejich nervových systémů.

Na druhou stranu ale jeden člověk obtížnou léčbu nepřežil. Po zabití imunitních buněk je totiž lidské tělo extrémně náchylné k infekci a přesně k tomu došlo i v jeho případě.

Jak podotýká Mark Freedman z Výzkumného institutu Ottawské nemocnice v Ontariu, pacienti s i musí uvědomit, že nejde o procházku růžovým sadem. Tento postup by se ale podle lékařů teoreticky v budoucnu mohl zkusit aplikovat i na jiná autoimunitní onemocnění, jako je například Crohnova nemoc.

Témata:  lékaři,  vědci,  nemoc