Vyjdou z psychiatrie a neumí používat peníze. Jaký má léčba duševně nemocných smysl?

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s kolegy z King’s College London, z českých psychiatrických nemocnic a českých komunitních služeb pro lidi s duševním onemocněním sledovali fungování, kvalitu života a nákladovost péče o lidi s onemocněním psychotického okruhu v průběhu jednoho roku.

„Jedna skupina lidí byla propuštěna z psychiatrických nemocnic do komunitních služeb a druhá pokračovala v léčbě v psychiatrických nemocnicích. Při započítání rozdílů mezi jednotlivými pacienty na začátku studie a při sledování kvality života a nákladů souvisejících s onemocněním se zjistilo, že mezi lidmi, kteří byli na počátku studie v psychiatrických nemocnicích, a lidmi, kteří byli v komunitních službách, je pouze nevýznamný rozdíl v kvalitě života v průběhu roku, ale velmi vysoký rozdíl v nákladech na onemocnění – ty byly v průměru o téměř 8 000 Euro za rok vyšší u pacientů z psychiatrických nemocnic,“ popisuje jeden z autorů studie PhDr. Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví.

Studie je překvapivá tím, že ukazuje, jak velký je překryv mezi pacienty v psychiatrických nemocnicích a pacienty v komunitních službách co do závažnosti jejich onemocnění. „Ukázalo se, že lidé jsou hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích nikoli proto, že by jim to klinicky prospívalo, nebo to bylo nutné, ale prostě proto, že v daném místě buď neexistují jiné služby, které by jim umožnily žít v jejich přirozeném prostředí, nebo tyto služby existují, ale nejsou správně využívány,“ vysvětluje doktor Winkler.

Je jednoznačně prokázáno, že lidé se závažným duševním onemocněním mohou žít kvalitní, šťastný a naplňující život ve svém přirozeném prostředí, a to dokonce i poté, co byli před tím dlouhodobě hospitalizováni v lůžkových psychiatrických zařízeních. „Například ve Finsku byli v rámci reformy psychiatrické péče propuštěni lidé i po více než 20 letech. Tito lidé, kteří ani nevěděli, jakou měnou se „tam venku“ platí, se zvládli s pomocí komunitních služeb úspěšně začlenit do společnosti a byli zde šťastnější a fungovali lépe než v psychiatrické nemocnici,“ popisuje doktor Winkler.

Překonat mezeru ve službách v Česku se snaží reforma psychiatrické péče, která mimo jiné usiluje právě o vybudování sítě komunitních zařízení. Ačkoli studie vedená dr. Winklerem z NUDZ jasně ukazuje, že toto snažení má smysl nejen lidsko-právně a klinicky, ale také ekonomicky, vybudovat novou síť služeb si vyžaduje podstatné transitní náklady a investice do lidských zdrojů, bydlení, destigmatizace a zlepšování populační gramotnosti v oblasti duševního zdraví.

Témata:  lidé,  psychiatrie