reklama

Jako první si této velké geologické zvláštnosti všimli geologové Charles Llyell, který ho pozoroval ve Skotsku a James Hutton v roce 1869, který zkoumal Grand Canyon. Právě v Grand Canyon lze díky jeho specifickým geologickým vlastnostem pozorovat pouhým okem dodnes. Ale jde o úkaz, který byl dokumentován na řadě míst po celém světě.

V rámci geologických vrstev chybí sedimentace odpovídající období mezi 175 milióny až 1,5 miliardy let. Což nemá daleko do poloviny doby existence Zeměkoule, takže to rozhodně stojí za zmínku.

Pro takový obří sedimentační zlom existují dvě základní vysvětlení. Buď se během krátkého času velice dramaticky zvedla rychlost usazování hornin nebo došlo, k do té doby nevídané, erozi. Autoři studie z Berkeley Geochronology Center zastávají teorii druhou. Pro rychlou erozi přinášejí řadu důkazů. 

Mimo jiné tuto hypotézu podporuje fakt, že známe poměrně hodně dopadů asteroidů na zemských povrch mladších než 700 miliónu let, ale pouze dva krátery jsou starší než 700 milionu let. Podle všeho byla Země bombardována stejně často, jenomže v období extrémní eroze byly krátery v podstatě smazány z povrchu zemského.

Zhruba v období před 700 milionu lety podle teorie Sněhové koule totiž přišla možná nejmrazivější období v historie země. V té době byly zemský povrch celý pokrytý ledovou krustou, která měla na výšku i několik stovek metrů, a to dokonce i v rovníkových oblastech.

Právě tyto obří ledovce mají mít na svědomí extrémní erozi, která způsobila, že nám dnes chybí kus geologické historie. Podle nových propočtů totiž ledovcová eroze vymazala kolem 3-5 kilometrů hornin. Taková rychlost přibližně odpovídá ledovcové erozi, kterou lze pozorovat v současné době v Grónsku.

Pokud je tato teorie pravdivá mohlo by leccos napovědět i o vzniku prvních zvířat v době po skončení této ledovcové fáze historie Země. Takto rychlá eroze by totiž uvolnila ohromné množství nutrientů, které by mohla přispět ke vzniku komplexnějších živočišných forem.