Umění řečnictví: Jak přesvědčit jiné lidi, že máte pravdu?

V dnešní polarizované společnosti se často nacházíme uprostřed politické rozepře, která se promění ve spor, kde rozhoduje i víra. Právě náboženské přesvědčení pomáhá předpovídat postoje některých lidí na témata, jako jsou potraty nebo imigrace.

Zdánlivá nesmyslnost rozepře na tato témata může mít kořeny v tom, že někteří lidé nechápou povahu takového přesvědčení. Mnoho lidí totiž k ideologickému sporu přistupuje stejně jako k faktickému sporu. Pokud s někým nesouhlasíte ohledně toho, jak mrzne voda, fakta jsou jasná. U tématu migrace to tak jasné být nemusí.

Podle studie vědců z Kolumbijské univerzity je totiž nutné brát ideologické přesvědčení lidí jako kombinaci faktů a názorů. V rámci výzkumu se tak pokusili rozlišit fakta a náboženská přesvědčení. Za tímto účelem vytvořili databázi o 520 milionech slov z proslovů, médií nebo knih.

Zjistili tak, že náboženská prohlášení běžně předchází fráze „Věřím, že“, nikoliv „Myslím, že“. Názorným příkladem je třeba relativně běžná věta „Věřím, že Ježíš proměnil vodu ve víno“. Naopak větu „Myslím si, že Ježíš proměnil vodu ve víno“ použije jen málokdo.

Výsledky tím pádem potvrdily, že lidi od sebe rozlišují fakta od náboženských a politických výroků. Prokázalo se tak, že lidé neposuzují ideologii pouze na základě faktů, ale rovněž berou za relevantní i názory a domněnky.

Přesto se někteří lidé budou v podobných sporech opírat pouze o fakta. Abyste však druhou osobu přesvědčili, musíte podle vědců mířit i na emoce, protože lidé málokdy mění názory jen proto, že někdo zpochybnil či vyvrátil jejich argumenty. Fakta je prostě lepší nahradit vašimi názory.

„Já si tedy myslím něco docela jiného.“ Právě takové věty slaví podle vědců ve sporech největší úspěch. Sice to možná ještě nebudete vy, kdo osobu opačného názoru definitivně přesvědčí, ale někdo další se stejným přesvědčením už uspěje. Čím častěji jsme totiž vystaveni odlišným názorům, tím jsme náchylnější k jejich přebrání.

Témata:  lidé