reklama

61letá učitelka z anglického Devonu, Marie-Louis Warneová, potkává přízraky své matky Irene, která zemřela před více než 20 lety. Prý ji to uklidňuje a kdyby neměla tyto vidiny, neudělala by některá životní rozhodnutí.

"Když jsem se stěhovala, našla jsem jeden dům a cítila jsem, jakoby mě někdo jemně strčil, abych do něj vešla. Bylo to znamení, že mám ten dům koupit," vysvětlila.

Může se zdát, že se žena pomátla. V nedávné studii provedené ve Walesu ale vědci zjistili, že 13 procent vdov, resp. vdovců někdy v životě slyšelo hlas svého mrtvého partnera a 14 procent respondentů ho dokonce vidělo.

Tato interakce dostala od psychologů i pojmenování: zkušenost s nepřetržitou přítomností, v angličtině zkratka ECP (experienced continued presence). Marie-Louise nepochybuje, že její zkušenost byla reálná. Věří, že stálá přítomnost matky je plnění jejího příslibu, který dala své dceři před smrtí. "Řekla mi:, Nikdy nebudeš sama, Marie, budu navždy s tebou. 'A cítím, že slovo dodržela," dodala Warneová.

Zatímco někteří to berou jako důkaz života po smrti, vědci přišli na racionální vysvětlení tohoto jevu. Podle nich je za vším mozek, který určuje, jak vnímáme svět kolem sebe. Když něco očekáváme, mozek vytvoří "schéma" dané události nebo interakce, takže máme představu, co očekávat.

Tyto předpovědi se následně v reálném životě revidují pomocí zpětné vazby v podobě obrazů, zvuků nebo vůní. Podle některých odborníků je vnímání jen upraveno halucinací. To je důvod, proč mnoho lidí vidí duchy svých blízkých.