Pyroklastické proudy a metrová vrstva popela. Supervulkán v Yellowstone může vyhladit velkou část lidstva

Sopka v Yellowstone  vybuchla v historii třikrát - před 2,1 miliony let, před 1,2 miliony let a před 640 tisíci lety. Vědci již dříve uvedli, že pokud dojde k zemětřesení, může za méně než dva týdny dojít ke katastrofické reakci, která by mohla vyřadit tři čtvrtiny Spojených států. Nyní je proto úlohou geologů „intenzivně sledovat" velkou plochu roztavené horniny přímo pod povrchem supervulkánu.

Sopky typicky vybuchnou, když se roztavená hornina, známá jako magma, dostává na povrch zemského pláště v důsledku posunu tektonických desek. Tento jev doprovází řada malých zemětřesení, které rozbíjí skálu dny nebo dokonce týdny před hlavní erupcí.

Robert Smith z University of Utah má teď na starosti seismometry kolem Yellowstonského národního parku. Tato technologie je navržena tak, aby zaznamenala jakoukoli změnu v činnosti vulkánu a dala všem lidem v bezprostředním okolí cenný čas k evakuaci.

Sám Smith v dokumentu stanice History Channel s názvem „Nejsmrtelnější sopky", zdůraznil, jak je důležité neustále sledovat dění v Yellowstone. I proto má v oblasti umístěné seismografy, které posílají signály přímo do jeho počítače v Salt Lake City. „Seismograf dělá dvě věci - zaznamenává zemětřesení, která jsou aktivní, a pak také prohledávají oblast pod povrchem, kterou nevidíme,“ vysvětluje.

„Můžeme zrekonstruovat 3D obrázek tak, že znamenáme tisíce zemětřesení,“ vysvětluje vědec. Mapovací systém je složen z více než 150 seismometrů, které už identifikovaly asi 640 kilometrů dlouhý sloupec magmatu stoupající z jádra Země.

Pokud by se toto magma dostalo na povrch, mohlo by to mít katastrofické dopady..Zatím poslední erupce v Yellowstone vyprodukovala asi 2500krát více sopečného materiálu než erupce Mount St. Helens v roce 1980.

Kdyby by se to stalo znovu, půda kolem Národního parku v Yellowstone by se zvedla vzhůru a objevil by se roj zemětřesení. Po erupci, by se přes park mohly táhnout obrovské pyroklastické proudy (často označované jako žhavé mračno). Jde o pohyblivou, fluidizovanou směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, s teplotou od 100 do 1100 °C, pohybující se (podobně jako lavina) po sopečném svahu dolů velkými rychlostmi (150-700  km/h).  Těmito vlastnostmi je jednou z nejvíce devastujících forem sopečné činnosti.  . 

Předpokládá se, že by se láva z Yellowstone rozlila do oblasti vzdálené až 160 kilometrů od parku. Podle vědců by mohla pokrýt státy jako Wyoming, Montana, Idaho a Colorado až metrová vrstva sopečného popela.

Témata:  Yellowstonský národní park,  supervulkán v Yellowstone,  sopky