Co vám ve škole neřekli: Kam chodili lidé ve starověku na záchod?

Pompeje jsou dnes známé především svojí historií, kdy je roku 79 n.l. zalila láva ze sopky Vesuv. Více než tisíc let ležely v tichosti pod nánosem popela, avšak náhodný objev města Herculaneum v roce 1738 dal za vznik cíleným vykopávkám, které odhalily fascinující tajemství měst ukrytých pod sopečným popelem.

Kromě Herculanea byla objevena také města Stabiae, Oplontis a již zmíněné Pompeje. Právě díky sopečnému popelu, který města dokonale zakonzervoval, mohou i dnes archeologové dopodrobna zkoumat život tamějších obyvatel. A co je nejdůležitější, mohou porovnat informace nastřádané za dva tisícce let se současnými fakty. Dky této jedinečné možnosti vědci zjistili, že si některé historické informace se současnými fakty značně odporují.

Antičtí autoři, kteří v Pompejích byli, jako například Plinius, ve svých dílech uváděli, že každý dům měl svůj záchod. Avšak vědkyně Kate Truslerová z univerzity z Missouri tuto informaci, kterou brali její kolegové jako fakt, téměř vyvrátila. Během 6 let, kdy prováděla v Pompejích výzkum zjistila, že ve většině domech se žádné záchody nenacházejí. Toalety nalezla pouze ve 43 % pompejských domů.

Tímto nálezem však její výzkum zdaleka neskončil. Truslerová si při své práci všimla, že se ve všech domech nacházejí roury, které vypadaly, že by mohly sloužit k odvádění odpadů z domů. Mimo to také zjistila, že ač se budovy dochovaly do posledního detailu, mnohým z nich chybí druhá patra, která byla zničena sopečným výbuchem. Přišla tedy s otázkou, zda by tyto roury nemohly vést do horních pater, která chybí?

Po dalších výzkumech se jí na otázku dostalo odpovědi. Prověřeno bylo téměř 300 budov, ani v jedné se záchody v přízemí nenacházely, avšak ve všech byly nalezeny zmiňované odpadní roury, které vedly do chybějících pater. Nakonec bylo nalezeno dalších 23 domů, které si zachovaly alespoň část horních pater a podezření, že roury skutečně vedly k toaletám, se potvrdilo.

Po tomto zjištění přišly další výzkumy, které podezření, že lidé v Pompejích chodili na záchod do patra ještě více potvrdily. Díky dokonalému zakonzervování bylo možné i po téměř dvou tisíci letech nahlédnout do útrob trubek a provedená analýza ukázala, že se v nich nacházejí zbytky výkalů včetně střevních cizopasníků. Není tedy třeba dalších pochyb o tom, k čemu tyto roury sloužily a kam Pompejané ve svých časech chodili na záchod.

Témata:  historie,  Římská říše,  Pompeje