Jáson a zlaté rouno: Kam až sahají kořeny světoznámého mýtu?

Jáson se vypravil do bájné Kolchidy za zlatým rounem, jelikož král Peliás mu přislíbil vrátit jeho královskou moc, pokud mu rouno přinese. Jáson se tak vydal na dobrodružnou cestu na lodi Argó s padesátkou hrdinů přezdívaných Argonauti.

Z Řecka nikdo na Kolchidu nikdy nedoplul, tak už samotná cesta byla plná nástrah a dobrodružství, které vydaly na samostatný příběh. Jáson a Argonauti všechny nástrahy zvládli, jenže zlaté rouno nebylo k dostání úplně snadno.

Král Aiétés vládnoucí na Kolchidě rouno sice vydat nechtěl, ale pokud Jáson dokáže zorat pole s býky s kovovými rohy, zasít na poli dračí zuby a bojovníky, kteří ze zubů vyrostou, pobije a to vše stihne za jediný den, tak mu zlaté rouno přislíbil vydat.

Každý čtenář usoudí, že se nejednalo o lehký úkol. Jenže Jáson byl oblíbencem bohů, lépe řečeno bohyň. Pomohla mu bohyně Héra i Athéna a na jeho stranu se přidala ještě jedna mocná žena, kouzelnice Médeia. S jejich pomocí úkoly Jáson hravě zvládl, jenže rouno nedostal, tak ho musel ukrást.

Jak už to u tragických zápletek řeckých příběhu z doby antiky bývá, příběh neskončil žádným happyendem. Jáson za zlaté rouno nedostal slíbený podíl na moci v Peliově království, a tak Médeia, která se do Jásona zamilovala a plavila se s ním zpět do Řecka, králi Péliovi otevřela žily a nechala ho zemřít. Jenže veřejné mínění se proti dvojici spiklo a tak museli utéci.

Se zlatým rounem se tak pojí vskutku zajímavý příběh, jenže proč tak podivná věc, hrála v řecké mytologii tak významnou roli?

Důvodem byla pravděpodobně tehdy praktikovaná metoda rýžování zlata. Ve zlatonosných potocích se totiž zlato dalo zachytit díky beránčímu rounu umístěnému do proudu. Voda totiž odplaví běžně sedimenty a zlato, které je nejtěžší se ve vlně ovčí kožešiny usadí. Jedná se o metodu, která se dá použít i dnes a její původ se odhaduje právě v dobách antického Řecka. 

Témata:  zlato,  historie,  Řecko