Migrace z Afriky do Evropy? Nová studie naprosto mění dosavadní poznatky

Tento nález pochází z konce 70. let. Odborníci rekonstruovali poškozené části lebky a určili, že je stará 210.000 let. Podle její zaoblené zadní části přisoudili tuto část těla druhu Homo sapiens v jeho raném stadiu. Jde tedy o nejstarší pozůstatek moderního člověka nalezený mimo území Afriky. Dosavadní evropské nálezy Homo sapiens jsou o 150.000 let mladší. Dosud se uvádělo, že se Homo sapiens začal šířit Středomořím před 45.000 lety.

Vědecký svět se shoduje, že moderní člověk se vyvinul v Africe a odtud pak přešel do zbytku světa. Podle čerstvé studie však začal z Afriky odcházet mnohem dřív, než se myslelo, a také do větších vzdáleností, soudí paleoantropoložka Katerina Harvatiová, která výzkum vedla.

Z téhož naleziště v Řecku pochází ještě jedna lebka, který byla identifikovaná jako pozůstatek člověka neandertálského. Podle výzkumu je stará 170.000 let.

Faysal Bibi z berlínského Muzea historie přírody studii označuje za příspěvek k poznatkům o moderním člověku. Vyjádřil ale podle agentury DPA výhrady k tomu, že interpretace nálezu z Řecka je založena jenom na fragmentu lebky.

Kontroverzní je i použitá radiometrická datovací metoda, která podle něj v minulosti poskytla mylné výsledky. "K tomu, aby se podařilo všechny přesvědčit o tom, že Homo sapiens žil v Řecku tak časně, budou zapotřebí další fosilní nálezy a údaje. Nová studie ale přesto poskytuje důvod hledat dál," řekl Bibi.

Nejstarší nálezy Homo sapiens pocházejí z Afriky, z Maroka, kde se našly fosílie staré 315.000 let. Nejstarší dosavadní mimoafrické nálezy jsou z Izraele, kde se našla část čelisti. Uvádí se, že je stará 175.000 až 200.000 let.

Témata:  migrace,  historie,  vědci,  pravěk