reklama

Mezinárodní tým spoluautorů se skládal z odborníků z různých oborů, aby získal co nejkomplexnější obrázek problematiky. "Kromě schopnosti různých typů osobních ochranných prostředků dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnané s kontrolními skupinami," uvedl Ždímal. Studie se podle něho soustředila i na vliv nošení roušek na psychologii populace při pandemii. Finální verze článku shrnuje poznatky z více než 150 dříve publikovaných prací.

"Syntézou všech uvedených prací jsme došli k přesvědčivému závěru, že nošení roušek na veřejnosti pomáhá účinně snížit rychlost šíření pandemie zvláště, když je nosí vysoké procento populace. Efekt zesiluje dodržování dalších opatření jako je udržování vzdálenosti mezi osobami při setkávání," napsal ČTK Ždímal. Vědci zdůraznili také účinnost omezení kontaktů.

Podle Ždímala začala studie vznikat na jaře, jednu z verzí už odborníci dříve zveřejnili na webu Preprints.org. Tam už má stovky tisíc zhlédnutí.

Ždímal dnes ČTK řekl, že byl do týmu autorů na přelomu března a dubna přizván jako jediný zástupce Česka. Vědec je expert na fyziku aerosolů. Jeho tým z Ústavu chemických procesů se od března podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19.

Podle Akademie věd nošení textilních roušek na veřejnosti doporučil už v roce 1910 čínský lékař Wu Lien Teh při epidemii mandžuského moru. Toto doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob. Textilní ochrana úst a nosu proti šíření moru se nicméně používala už od 14. století.

Zástupci AV také uvedli, že u bavlny či hedvábí, spolu s dalšími textiliemi jako je šifon a flanel, se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm s účinností vyšší než 96 procent.