reklama

Sociální bubliny (jakési lidské izolované ostrovy) nejsou ve skutečnosti ničím více než již nějakou dobu popsaným fenoménem tzv. „chamber efektu". Na sklonku minulého měsíce o fenoménu informoval Wired Magazine, jenž přinesl zajímavou úvahu Kartika Hosanagara, působícího na Whartonově univerzitě v Pensylvánii ve Spojených státech. Hosanagar se specializuje na výzkum internetu a reklamy v nových médiích. Zajímá ho jejich dopad zejména na „mileniální děti" (současné pětadvacátníky, pozn.) trávící většinu času na sítích. O provázanosti či jen náhodné koexistenci citovaných jevů ve stručnosti níže.

Letadla oblétají Krym po jiné trase, Ukrajina střílí, přesto se drží zpátky

Pokud chtěla Ukrajina překvapit Rusko něčím nečekaným, načasovala si to dobře. Zástupci ruské nomenklatury byli přes hodinu soustředěni do Georgijevského sálu moskevského Kremlu, kde Vladimír Putin četl svou řeč zástupcům ruského parlamentu. Podívejte se, odkud se projev přenášel - zde.

Zatím se vše obešlo naštěstí bez mezinárodního incidentu. Ukrajinské manévry budou pokračovat do dnešní 19. hodiny večer místního času. Bude jim věnován i zítřejší den. Je docela možné, že Ukrajina ve skutečnosti nechce riskovat vzdušný incident s Ruskem. Není vyloučeno, že šlo o to, aby se Putin nevhodně vyjádřil během svého vystoupení před poslanci a spustil tak lavinu reakce Západu. V kontrastu se svými zejména dvěma minulými projevy, se Vladimír Putin však držel vnitřních záležitostí Ruska. Analytici si všímají, že o Ukrajině se ani slovem nezmínil. Tím anuloval dřívější vyjádření tajemníka Rady národní bezpečnosti Ukrajiny Oleksandra Turčynova, že jsou Rusové hysterici, když tolik vyvádějí kvůli ukrajinským střelbám.

Ukrajina testuje reakci Západu nebo Ruska?

DSnews.ua a ukrinform.ua nicméně citují dnešní vyjádření Turčynova, která se zakládají na informacích od 3066. Severní operativně-teritoriální formace Národní gardy Ukrajiny: „Všechny rakety vypuštěné (Ukrajinou, pozn.) dnes v blízkosti Krymu zasáhly přesně svoje cíle a potvrdily tím tak své charakteristiky." Ruská média udávají, že z radarového monitoringu ukrajinských střeleb vyplývá, že se Kyjev rozhodl přece jen posunout „zónu nebezpečí" více na západ, dále od Krymu.

Server mk.ru tvrdí, že Ukrajina patrně používá rakety dlouhého dosahu S300PT a S300PS, dále protiletadlový systém „Buk". Pro Rusko by teoreticky mohly být nebezpečné starty ukrajinských raket ze směru od města Nikolajev. Kdyby měly být ukrajinské rakety sestřeleny PVO Ruska, mohly by úlomky dopadnout na území Krymu. Hlavní důvod toho, že se zatím Ukrajina drží „zpátky" je, že vyčkává, jaký postoj k události manévrů u Krymu zaujmou západní média a západní politici.

Agentura TASS: během řeči putina se index emitentů ruských akcií MICEX dostal na své rekordní maximum — 2123,1 bodů

Putinova nepřítomnost na pohřbu Fidela Castra, kam ruský státník přesto delegoval skupinu diplomatů, se ruskými médii podala tak, že ruský prezident musel věnovat veškerý čas přípravám, které vyústily v dnešní projev. České čtenáře by mohlo zajímat následující: přestože se Putin tentokrát prakticky nevěnoval zahraniční politice, zmínil Českou republiku. Učinil tak když citoval tzv. demografický sumární koeficient porodnosti, který udává, kolik dětí připadá na jednu ženu. Celková míra porodnosti v Rusku je nyní o něco větší (1,7) než například v Portugalsku (1,2), ve Španělsku, Řecku (1,3), v Rakousku, Německu, Itálii (1,4) či České republice (1,5).

Prezident Ruska především během projevu zdůraznil, že ruský vojensko-technický export do zahraničí byl předstižen exportem ruských zemědělských výrobků a na vyváženou vojenskou produkci dotahují ruské technologie z oblasti IT. Daný trend označil za nový, neboť ještě nedávno ruský vývoz „hi-techu" byl na úrovni ukazatele „nula". Rusko snížilo také dětskou úmrtnost, zvýšilo vysoce odbornou lékařskou pomoc, jakož i zavedlo inovace do letecké záchranné služby. Ta je v Rusku významná v takových regionech jako Povolží nebo Dálný východ. Některá centra jsou od sebe tak daleko, že tu vysílání vozidel záchranné služby nemá význam. Ekonomický kolaps, který Rusku před dvěma lety předpovídali, se nekoná. Mezi zásadní momenty patřila slova o boji s korupcí. Putin vyzval novináře, aby vždy vyčkali finálních verdiktů soudů u každé konkrétní kauzy a ctili princip presumpce neviny obžalovaných.

Názory Čechů nejen na Rusko

Medializace sociálních bublin či „echo chamber" efektu má následující logiku. Vyhledáváme hlavně ty informace, které nás utvrzují v dosavadním názoru. O jiné „nestojíme". Americký profesor Hosanagar z Pensylvánie v tom vidí druh předpojatosti. Nelze vinit jen vychytralé algoritmy sociálních sítí, které se nás snaží zmanipulovat skrz tzv. personalizační možnosti aplikací. Facebook, Twitter, Google nám stále kladou různé otázky, aby nám pak podsouvali reklamy a prefabrikované názory na míru. Pak už jen stačí žít komunitními sděleními svých přátel, abychom cizí názor nebyli schopni vnímat, i kdybychom o něj měli zakopnout. Tolik profesor z Pensylvánie. Česká média minulé dny o tomto jevu zhusta diskutovala: Neradi slyšíme, co je neobvyklé, nezvyklé, co se vymyká dosavadnímu stylu podání. Dá se to interpretovat tak, že je jedno co se říká. My už dopředu buď souhlasíme, nebo naprosto nesouhlasíme...

Z úzkého vidění reality nelze vinit tedy jen sociální sítě, neboť jsme to my, dodává profesor, kdo se rozhodne tu či onu webovou stránku nakonec otevřít. Jde-li o Rusko, měli bychom se možná poučit právě ze současné Ukrajiny. Nynější garnitura v Kyjevě se tak dlouho nelibě vyjadřovala o Donaldu Trumpovi. Z Ukrajiny jsme slyšeli, že Trump je „idiot a buran bez kousku studu". Za „idiota" měl Trumpa Turčinov, za nebezpečného burana bez kousku studu považoval budoucího amerického prezidenta ministr vnitra Ukrajiny Arsenij Avakov. Autoři těchto glos teď pořádně nevědí, jak to celé vyžehlit. Raketové střelby u Krymu, zdá se, jsou patrně nedostatečným, ba nevhodným pokusem, dodáváme. Ještě poznamenáváme, že politici z Ukrajiny reagovali takto na předběžná vyjádření Trumpa o Krymu, že by se Krym mohl oficiálně uznat ruským územím.