Hranice Ruska opravdu nekončí? Rusko chystá další anexi, obávají se experti

Vtip, či realita?   

Na posledním slavnostním ceremoniálu Ruské geografické společnosti se Putin zeptal devítiletého chlapce, zda ví, kde končí hranice Ruska, nastiňují historici. Dodávají, že hoch začal hovořit cosi o Beringově úžině, ale prezident ho přerušil grandiózním zvoláním: "Ruské hranice nekončí nikde!"   

Odborníci přiznávají, že Putin ve skutečnosti ihned dodal, že jeho výrok byl vtipem. "Je však těžké považovat takovou poznámku za vtip, jelikož ho (Putin) pronesl v prestižní Ruské geografické společnosti a tato slova jsou obecně v souladu s aktuální geopolitikou Kremlu," varují Aptekar a Sinitsyn.  

Dle názoru historiků je zmiňovaná Putinova poznámka navíc v zásadě variací na mnohem závažnější výroky, které ruský prezident dříve pronesl. Jako příklad uvádějí jeho tvrzení, že Sovětský svaz bylo totéž Rusko, ale pouze s jiným názvem.

Putin také svého času přislíbil pomoci ruskojazyčnému obyvatelstvu v jiných zemích, poukazují experti. Doplňují, že prezidentův slib v sobě nesl jasný náznak, že tato pomoc může být poskytnuta i za pomoci ruské vojenské síly.      

Aptekar s Sinitsynem odkazují na závěry svého kolegy Daniila Dondureje, podle nichž Putinovy poznámky o ruských bezmezných hranicích indikují, že jeho myšlení míří zpět do minulého století. Tehdy se totiž velikost států a jejich bohatství, stejně jako moudrost jejich vládců posuzovaly dle velikosti jejich území a síly jejich zbraní, připomínají historici.   

 Příběh o kolonizující zemi

"Ukazuje se, že vůdce národa (Putin) považuje Rusko za na čase nezávislé impérium s proměnnými hranicemi podléhajícími vlivu demografických, vojenských a politických faktorů," konstatují odborníci. V té souvislosti připomínají teorii svého předchůdce z přelomu 19. a 20. století, historika Vasilije Ključevského. Podle ní jsou dějiny Ruska příběhem země, která kolonizuje a sféra její kolonizace se zvyšuje spolu s územím, které ovládá, doplňují experti.

Ključevskij tvrdil, že sféra ruské kolonizace se neustále zmenšuje a zvětšuje, přičemž jde o staletí dlouhý proces, který pokračuje do dnešních dnů, vysvětlují Aptekar a Sinitsyn. Pokládají provokativní otázku, zda by snad jejich předchůdce tvrdil něco jiného, pokud by žil dnes.  

Éru koloniálního dobývání však oba experti považují za záležitost minulosti. Nicméně varují, že i dnešní ruští vládci a spolu s nimi také významná část ruského obyvatelstva stále cítí velké uspokojení z velmocenského naparování a teritoriálního expansionismu.   

"To naznačuje jisté priority v tom, jak je (současný ruský) stát strukturován," domnívají se Aptekar se Sinitsynem. Poukazují, že dříve Putin s oblibou citoval myšlenky Alexandra Solženicyna, především ty o záchraně ruského národa prostřednictvím zajištění slušné životní úrovně, kvalitní zdravotní péče a vzdělání. Nyní, když se zdá, že se prezidentovi nedaří tyto cíle naplnit, rozhodl se vsadit na imperiální vize, naznačují historici.

Kreml se tak rozhodl přesvědčit ruské obyvatelstvo, že Rusko je středobodem velikosti a skutečných hodnot, deklarují experti. Svůj komentář končí varováním, že součástí tohoto příběhu je tvrzení o nekonečnosti "ruského světa", která si samozřejmě žádá zisk nových území.    

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin