reklama

Hoferův rival, nezávislý kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen, krátce po Trumpově triumfu vyjádřil naději, že výsledek amerických voleb bude pro Rakušany "budíčkem", aby zabránili tomu, aby se "Rakousko stalo první západoevropskou zemí, v níž moc převezme pravicový demagog". Hofer naopak zdůraznil, že by jako prezident dokázal s novou americkou administrativou pod Trumpovým vedením navázat mnohem lepší vztahy než Van der Bellen.

"Hofer není v žádném případě rakouský Trump," řekl v rozhovoru rakouský politolog z Ústavu státovědy vídeňské univerzity Markus Wagner. "Hofer je mnohem umírněnější ve způsobu vyjadřování," dodal.

S označováním Hofera jako "rakouského Trumpa" nesouhlasí ani Wagnerův kolega z ústavu vídeňské univerzity Thomas Meyer. "Ti dva jsou velmi rozdílní. Hofer je klasický straník, skrz naskrz, a Trump je někdo, kdo se do politiky probojoval zvenčí," řekl ČTK. "Trump byl jako osobnost společenského života známý již dříve. Hofer patřil už na počátku roku 2016 ke stranické elitě, veřejnosti ale nebyl příliš známý," uvedl Meyer.

Hofer se podle něj na rozdíl od Trumpa snaží vystupovat velmi uhlazeně. Chce podle něj působit jako "státnická, hloubavá osobnost, žádný potížista, nechce vyčnívat ostrými výroky". Jediné, co podle Meyera oba pravicově populistické politiky spojuje, je představa, "že existuje establishment, který jim chce zabránit, aby se dostali k moci".

Také třetí oslovený rakouský politolog Martin Dolezal, který se specializuje na výzkum voleb, se domnívá, že srovnání Trumpa a Hofera značně pokulhává. "Hofer je profesionální politik," upozorňuje.

Podle Dolezala se může nicméně stát, že výsledek amerických voleb přesvědčí některé rakouské voliče, že dát hlas kandidátovi FPÖ má smysl. Hoferovi se totiž podařilo zčásti mobilizovat podobné voliče, jací dali v USA hlas Trumpovi. Efekt ale může být také zcela opačný, neboť většina Rakušanů vnímá Trumpa negativně, tvrdí Dolezal.