Trump versus Islámský stát. Jak bude probíhat válka po inauguraci?

Realita války

"Ano. Je to nešťastné, ale jde o realitu," odpovídá Maloof na otázku, zda jsou při podobné bojové operaci tzv. vedlejší škody, nebo-li civilní oběti nevyhnutelné. Přiznává, že se jedná o problém všech válčících stran, ale soudí, že Spojené státy by měly provádět dvojitou až trojitou kontrolu, zda se v cílové oblasti nenacházejí civilisté.

Realita na syrském a iráckém bojišti je však podle analytika specifická. "Problém, který vidím, spočívá v tom, že pokud hovoří o nedůvěryhodných zdrojích, v zásadě to znamená, že nemají dostatek informací, aby určili, jestli došlo, či nedošlo k vedlejším škodám a zabití civilistů," konstatuje Maloof. To podle něj ukazuje, že USA nemají ve skutečnosti na bojišti zpravodajce.

Americké letectvo by nicméně nemělo bombardovat oblasti, z nichž nemá přímé zpravodajské informace, myslí si bývalý pracovník Pentagonu. Dodává, že velký problém nastal především ve chvíli, kdy se povstalci promísili s místní populací, a tím se chrání. "A to je realita války, především v městském prostředí," deklaruje analytik.

Zveřejnění informace o počtech zabitých civilistů počátkem nového roku nebylo dle Maloofa náhodně načasované. Tvrdí, že kdykoliv chce Pentagon vypustit kontroverzní zprávu, činí tak v pátek večer, nebo během dlouhého svátečního období, jako nyní.

Zpráva přitom hovoří o celkem 118 civilních obětech. "To je zcela nepřijatelné. Myslím, že se chtějí vyhnout pozornosti hlavních médií," pokračuje analytik s tím, že v USA byla informace velkými zpravodajskými společnostmi prakticky opomenuta, tudíž je v praxi přijata.

"Měl bych dodat, že Pentagon inklinuje k předpokladu, že v oblasti, která je velmi, velmi klíčová, dojde téměř jistě k nějakým vedlejším škodám. Nejsou to sice jejich rodiny, ale stále jde o nevinné lidi, kteří jsou zabíjeni při útoku na takzvané cíle vysoké důležitosti," popisuje praxi ozbrojených sil USA bývalý muž z amerického ministerstva obrany.

Počkejme si na Trumpa

Maloof též nesdílí názor, že koalici proti IS se brzy podaří obsadit Mosul, poslední iráckou baštu uvedené džihádistické organizace. "Ještě nejsou ve městě. Jsou pouze na předměstích. Jsou možná zhruba 30 mil daleko," poukazuje analytik a varuje, že je teprve třeba vstoupit do města s více než milionovou populací. Očekává doslova boj o každý dům a každý pokoj, a proto se domnívá, že operace se může táhnout celý letošní rok.  

"Předpokládali, že věc vyřeší za pár týdnů, pak (tvrdili), že půjde o pár měsíců," uvádí Maloof. Sám soudí, že půjde o záležitost roku, tedy pokud koaliční síly vydrží a budou mít potřebnou energii. Navíc konstatuje, že pokud jde o tak velké město, kde jsou lidé drženi jako faktičtí rukojmí, vývoj může být krajně špatný, což je ostatně cílená strategie IS.

Džihádisté tak budou pokračovat v boji a útočit na jiné oblasti v Iráku, jak ukázali nedávno v Bagdádu, očekává analytik. "A to může iráckou armádu rozhodit. Je to součást strategie, učiní jim to mnohem komplikovanější," varuje Maloof. Konstatuje, že bude třeba diverzifikovat irácké speciální jednotky, aby na vývoj patřičně reagovaly, přičemž Iráčané podle něj nemají pro takový boj dostatek vycvičených vojáků. Analytik též nedokáže odhadnout jejich životnost.

Je tedy třeba počkat na to, s jakým plánem ohledně rozmístění amerických sil přijde Trumpova administrativa, konstatuje bývalý pracovník Pentagonu. Domnívá se, že budoucí prezident USA může vyslat více vojsk a pověřit americké ozbrojené síly aktivnější rolí. "Nevím. Upřímně řečeno, síly, které tam nyní máme nepochybně sledují boj. Jde o dostatečný počet, aby se zajistilo efektivní splnění úkolu," uzavírá Maloof.    

Témata:  Islámský stát ,  Irák,  USA,  Donald Trump