reklama

Voda jako zbraň

Ačkoliv v Sýrii formálně panuje příměří, které dojednaly Rusko a Turecko, v mnoha částech země probíhají tvrdé boje mezi silami syrského rezidenta Bašára Asada a některými povstaleckými skupinami. Ty mimo jiné ovládají zásobárny vody, které zodpovídají za dodávky do syrské metropole.

Jelikož se nedaří Asadovu režimu uzavřít s těmito povstalci dohodu, Damašek začíná čelit zásobovací krizi, byť to dříve vládní představitelé popírali. Pět milionů obyvatel města tak pociťují výpadky dodávek čisté vody.

Lidskoprávní organizace přitom již dříve upozorňovaly, že k zadržování vody se coby k válečné taktice uchylovaly obě strany syrského konfliktu a situace se pouze zhoršuje. "Je to velmi vážná situace, které nyní čelíme v Damašku," zdůrazňuje Hoffová.  

  • Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Světová zdravotnická organizace používání vody jako válečné zbraně jasně odsuzuje, konstatuje zástupkyně této humanitární organizace. Připomíná, že voda je klíčová pro životy civilistů, a proto by měla být chráněna všemi stranami konfliktu, přičemž WHO v této otázce vydala již množství oficiálních stanovisek.      

Je však těžké vyřešit současnou krizi, když některé strany válčící v Sýrii nerespektují mezinárodní humanitární právo a Ženevskou konvenci, poukazuje Hoffová. Doplňuje, že zdaleka nejde pouze o vodu.

"Proběhly také opakované útoky na zdravotnická zařízení, když lidé v Sýrii nejvíce potřebují zdravotní péči během této krize," poukazuje představitelka Světové zdravotnické organizace, která dříve působila také v těžkými boji zničeném městě Aleppo.

Právě v guvernorátu Aleppo k takovým útokům v minulosti často docházelo, přičemž i zde je zdokumentováno využívání vody, coby válečné zbraně, připomíná Hoffová. Konstatuje, že jelikož v oblasti došlo k mnoha údarům na zdravotnická zařízení, dnes je v provozu pouze pět z původních jedenácti tamních veřejných nemocnic.

Dialog musí pokračovat

"Světová zdravotnická organizace, stejně jako syrští lidé - jsme velmi vděční Rusům, (ruské) ministerstvo pro mimořádné události poskytlo nemocnici k využití v (uprchlickém) táboře Džibrín," pokračuje Hoffová. Konstatuje, že nemocnice vyslaná Ruskem již realizovala stovky konzultací a Moskva ji poskytla Syřanům, přičemž ji nyní spravují centrální zdravotnické úřady v Aleppu.

Rusko samotné přitom bylo v loňském roce mnohými organizacemi obviňováno z podílu na ostřelování zdravotnických zařízení, k němuž docházelo během divokých bojů o Aleppo. Asadovým silám se následně za vydatné podpory ruského vojenského letectva podařilo z města vyhnat opoziční bojovníky.

Hoffová se vyjádřila také k otázce, jak by větší mezinárodní spolupráce mohla pomoci těm, kdo jsou nejvíce postiženi konfliktem. Podle jejího názoru by Světová zdravotnická organizace a Mezinárodní skupina na podporu Sýrie mohly zkusit získat přístup ke všem lidem nacházejícím se v obležených oblastech a těžce dostupných regionech Sýrie.   

Jak Američané, tak Rusové vedou dialog za pomoci Staffana de Mistury, zvláštního zmocněnce OSN pro Sýrii, a Jana Egelanda, generálního tajemníka Norské rady pro uprchlíky, připomíná Hoffová. Domnívá se, že je velmi důležité, aby tento dialog pokračoval, a zajistilo se tak, že Světová zdravotnická organizace získá přistup ke všem lidem v nouzi.

"Světová zdravotnická organizace je spolu s OSN znepokojena humanitární situací," zdůrazňuje Hoffová. Konstatuje, že organizace by ráda získala přístup do daných oblastí v Sýrii a zajistila, že potraviny, voda a zdravotní péče budou dostupné všem obyvatelům země.