Kompromat: Umění sbírat a ještě lépe vytvářet kompromitující materiál

Trump měl být na zachycen na záznamu, jak si užívá s prostitutkami v hotelu Ritz-Carlton v Moskvě. Zprávu o tom měl vypracovat Christopher Steele, vysloužilý britský důstojník, který nyní vede zpravodajskou firmu se sídlem v Londýně. Steele prý byl najat proti-Trumpovskými republikány, aby prozkoumal vazby Trumpa na Rusko. Později byl financován anonymními demokraty. Nicméně, toto autorství nelze kvůli skrývání se Steela dosvědčit, říká BBC.

BBC stejně jako jiná velká média obdržela zprávu ještě před volbami, ale protože nebyly schopné ji ověřit, rozhodly se jí nepublikovat. BuzzFeed takové zábrany neměl, za což se na něj snesla velká kritika vyčítajícímu mu porušení novinářské etiky a prohlubování post- pravdivé mediální krajiny, kdy falešné zprávy a nepodložené domněnky volně obíhají bez jakékoliv kontroly. Šéfredaktor BuzzFeedu Ben Smith oponuje, že právě takové prostředí bylo příčinou, proč zprávu vydal. „Nyní jsme v mediálním prostředí, kde se musíte zabývat falešnými prohlášeními.  Je to prostředí, kde již nemáte ten luxus, a kde se ( i) starší média oprostila od výroků, že na internetu jsou šílené blbosti, my se toho nedotkneme, nepleťme se do toho, jen to nechme šířit,“ řekl v rozhovoru pro MSNBC.

Smith řekl, že dalším – podstatnějším – důvodem, proč se rozhodl zprávu vypustit, byly časté kryptické odkazy na existenci takového kompromitujícího materiálu v řečech vysokých politických a zpravodajských funkcionářů. O tom, že je tato nahrávka brána vážně i přes pochybnosti o její pravosti, svědčí fakt, že zpravodajské služby USA předaly Obamovy i Trumpovy dvou stránkové shrnutí na začátku ledna. Jsou to nicméně zpravodajské služby, které Trump podezřívá ze zapojení v uvolnění podle něj nepravdivé zprávy, podotýká BBC.

Dlouhá historie kompromatu

Trump se svým věhlasem známého byznysmena je jedním v řadě těch, které ruské tajné služby vyhodnotily jako vhodný materiál pro vydírání. Pamětníci Sovětského svazu vyprávějí, že KGB se běžně snažila získat kompromitující informace na diplomaty, obchodníky a jiné prominentní postavy působících v Sovětském svazu i jinde. William Luers, bývalý velvyslanec v Československu a Venezuele, je přesvědčen, že byl neustále sledován, když byl v Rusku v roce 1960. Podle něj cílem sledování nebylo ani tak získat tajné diplomatické informace jako spíše zjistit slabiny, které by bylo možné využít v jeho vydírání. Ač je slovo kompromat ruské (spojující dohromady slova kompromitující a materiál), využívají jej všechny tajné služby na světě, řekl Luers časopisu Time.

Zvláště oblíbenou slabostí pro tajné služby byly – a jsou – ty sexuálního charakteru. Diplomaté cestující do Sovětského svazu byli velmi důrazně varováni, aby si zde nezačínali žádné románky, protože tyto aférky s možnými skrytými agentkami či agenty KGB (gay aférky zlomily vaz už mnoha politikům) mohly být použity proti nim. Ani jejich opatrnost ale vždy nestačila. Luters slyšel mnohé historky o zdrogovaných diplomatech, kteří později našli fotky, na kterých byly zachyceni v choulostivých pozicích s osobami, na které si vůbec nepamatovali.

Tyto praktiky s rozpadem Sovětského svazu nevymizely, naopak s rozvojem médií získávaly ještě více na hodnotě. A jedním z těch, kdo je dokázali využít, není nikdo jiný než současný ruský prezident Vladimír Putin. Před tím, než se jím stal, vystupoval v pádu jeho politického oponenta, generálního prokurátora Jurije Skuratova. Skutarov byl zachycen na kazetě, jak má sex s dvěma ženami v hotelovém pokoji. Skuratov později prohlásil, že Putin na něj ušil tradiční špionážní past známou jako „medová past.“ Putin popíral svoji účast, byl to však on, kdo na základě úsudků svých podřízených jako hlava bezpečností služby identifikoval Skuratova na záznamu. Skuratov, který se s Putinem střetl o prezidentský úřad, získal méně než 1% populárního hlasu, popisuje kuriózní historku Time.

Kompromat dnes

V Putinově Rusku je na běžném pořádku, že oponenti prezidenta jsou obviňováni z dětské pornografie, případně jsou uveřejňovány jejich sexuální videa, jako tomu bylo v roce 2010, kdy byla uveřejněna videa ruských opozičních novinářů a politiků, kteří byli natočeni, jak mají sex s jednou a tou samou mladou ruskou ženou, tvrdí The Washington Post. Nicméně, dodává, ne vždy to vyjde podle plánu. V roce 2012 byla uveřejněna fotka kremelského kritika Alexeje Navalnyja, který měl pózovat s Putinovou nemesis, oligarchou Borisem Berezovským. Navalnyj však uveřejnil původní fotku, na které je s úplně jiným člověkem. Ruský internet se toho chytl a zaplavil síť fotkami, na kterých stojí s Arnoldem Schwarzeneggerem, Adolfem Hitlerem či mimozemšťany.

Takové „happyendy“ nicméně masivní sílu kompromatu spíše zpomalí než že by jej úspěšně zastavily. Síla kompromatu, tvrdí The Washington Post, leží v jeho flexibilitě. Pokud příběh nepracuje podle představ nebo se potýká se silným důkazním materiálem stojícím proti němu, prostě se obrátí pryč a pokračuje bez korekce či omluvy. Poškození se stalo, cíl splněn. Tato nevystopovatelnost a zároveň poměrně účinná destruktivní síla činí kompromat velmi žádaným a oblíbených nástrojem v kybernetické a informační válce, kterou současné Rusko vede.

Důsledkem spojení této informační války s bezbřehou internetovou volností je zpřístupnění širokých možností kompromatu pro masy. Kompromat není už výsadou pouze specializovaných služeb, ale může být v dnešní post-pravdivé době vytvořen v podstatě kýmkoliv – včetně bohatých obchodníků a prezidentských kandidátů. Trump konstantě používá této taktiky k očerňování svých soupeřů a kritiků. Ohledně Obamy např. Trump tvrdil, že má důkazy o tom, že Obama není americkým občanem. Nikdy však to nedokázal, a pokud byl vyzýván k dokázání svých tvrzení, přesunul raději svou pozornost jinam – např. na Hilary Clintonovou.

Trump se vyrovnává s nepříjemnými otázkami tím, že útočí na dotazujícího, místo toho, aby odpověděl. Svými útoky na ostatní odvádí pozornost od sebe a kritik namířených na jeho osobu, které zaniknou v jím rozpoutané mediální smršti. Přesto, tvrdí The Washington Post, Trump není schopen využít a osvojit si kompletní umění kompromatu. Důvodem je odlišná mediální krajina USA a Ruska. Zatímco v Rusku jsou média podřízena přísné státní kontrole, v USA existují média, která mají svobodu podávat zprávy podle vlastního uvážení. Díky tomu čelí Trump, jak si často stěžuje, silné opozici. Jeho verze kompromatu nemá takovou propagační sílu jakou má ruská verze, která se nesetkává s žádným odporem.

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin,  Donald Trump