Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mají se nejvyspělejší státy světa začít bát? Peking se vrhl na testování nových technologií

Čína
Čína
Foto: Pixabay

Čína - Ve vývoje umělé inteligence je Čína schopná držet krok s technologicky nejvyspělejšími státy světa. Úspěchy v rozeznávání řeči a řízení automobilů počítačem naznačují, jak je výzkum nejlidnatějšího státu světa daleko. Přestože míra využití nových technologií v čínské armádě zůstává nejasná, vojenské výzkumné instituce se jim intenzivně věnují. Podle Pekingu zavedení umělé inteligence od základu změní současnou podobu válčení. Dnešní důraz na informační technologie bude nahrazen důrazem na inteligentní technologie.

Nejvyšší čínští představitelé přikládají vývoji umělé inteligence vysokou prioritu. Výzkum umělé inteligence je sponzorován dlouhodobými národními a technologickými plány, např. Programem 863. S umělou inteligencí počítá i 13. pětiletý plán pro roky 2016-2020 v rámci podpory pro národní vědu a inovativní technologie. Ministerstvo pro vědu a technologie vytváří harmonogram pro vývoj umělé inteligence do roku 2030. Čínská technická akademie realizuje výzkumný projekt „Umělá inteligence 2.0”. Intenzivní podpora a financování Číně pravděpodobně umožní rychle pokročit s vývojem umělé inteligence, soudí Elsa Kaniaová ve svém článku pro časopis The National Interest.

Čínský zájem o umělou inteligenci musí být chápán v kontextu národní strategie prolínání civilních a vojenských technologií, jež dosáhla svého vrcholu za současného prezidenta Xi Jinpinga. V Číně totiž neexistuje jasná hranice mezi civilním a vojenským výzkumem. Typickým příkladem takového prolínání je Li Deyi, ředitel civilní Čínské asociace pro umělou inteligenci, který je zároveň generálmajorem Čínské lidově-osvobozenecké armády (ČLOA).

Inteligentní lodě Jinghai

Jak se může čínský vývoj umělé inteligence promítnout do schopností čínských ozbrojených složek? V současnosti ČLOA experimentuje s inteligentními bezpilotními systémy a vyhodnocuje jejich využitelnost v době míru a v průběhu válečných střetnutí. Testované inteligentní bezposádkové lodě Jinghai se například mohou autonomně pohybovat a vyhýbat se překážkám. Peking je může vysílat na průzkumné mise a posílit jimi své síly v Jihočínském moři.

V roce 2016 na Mezinárodním leteckém veletrhu v Zhuhaii Čína představila novinku, malé bezpilotní letouny. Jedna ze zbrojařských firem ve spolupráci s Univerzitou Tsinghua ukázala přítomným formaci asi 70 zařízení, jež ve vzduchu operovala autonomně. ČLOA by je mohla v budoucnosti využít jako asymetrický prostředek pro útok na nákladné zbraňové systémy protivníka, např. letadlové lodě.

Čínské pokroky v oblasti umělé inteligence představují strategické riziko pro další světové mocnosti. Nezpochybnitelná počáteční výhoda USA v technologickém pokroku se pomalu ztrácí kvůli nejasné definici budoucích výzkumných programů. Celosvětové rozšiřování nejnovější techniky ztěžuje kontrolu jejího využití. Dramatický vývoj se dnes odehrává v soukromém sektoru, na což se Peking připravuje jeho propojováním s armádou a univerzitami.

Čína má potenciál soupeřit či dokonce předběhnout nejvyspělejší státy světa ve vývoji umělé inteligence. Nové objevy mohou znásobit schopnosti ČLOA a podpořit čínské regionální a globální ambice.

Témata:  Čína Čínská lidová osvobozenecká armáda

Aktuálně se děje

18. dubna 2024 11:15

Zasedání Rady NATO – Ukrajina proběhne už v pátek, hlavním tématem bude protivzdušná obrana

Zasedání Rady NATO – Ukrajina, o které požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se uskuteční v pátek. Zelenskyj by měl jednat s ministry obrany členských zemí Aliance, oznámil její generální tajemník Jens Stoltenberg.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy