reklama

Výstavba baziliky, jejíž základní kámen byl položen v roce 1875 a která je nyní druhou nejnavštěvovanější církevní památkou v zemi, měla představovat pokání za činy, které se během Pařížské komuny udály.

Autor iniciativy, vystupující pod jménem jedné z postav Pařížské komuny Nathalie Lemelové, uvedl, že jeho cílem bylo poukázat na limity přímé demokracie. Ve svém návrhu tvrdí, že bazilika "uráží památku obětí Pařížské komuny", krvavě potlačené radikálně socialistické a revoluční vlády Paříže v roce 1871.

Náměstkyně pařížského starosty Pauline Véronová však řekla stanici France Info, že projekt stržení stavby nebude moci být přijat k zářijovému hlasování, neboť město není vlastníkem baziliky.

Památka je předmětem debat už od roku 1875. Sporný byl kupříkladu už výběr pozemku. Právě na místě, kde dnes chrám stojí, začalo povstání komunardů, o dva měsíce později krvavě potlačené. Bazilika měla být ztělesněním konzervativního morálního pořádku III. republiky. Někteří levicoví aktivisté ji ale podle Le Figaro stále považují za symbol represe státu vůči lidu.