reklama

Problémy řeší odrostlé děti

Ačkoliv se tehdy situace v Iráku nevyvíjela z pohledu USA příznivě, Petraeusovi se dařilo řídit jeho region na severu země šikovně a efektivně, připomíná Zakaria. Vzpomíná, že se generála zeptal, zda by si přál více vojáků. Petraeus byl natolik politicky zkušený, aby nekritizoval tehdejší strategii ministra obrany Donalda Rumsfelda, odbočil tedy od otázky a odpověděl jinak: "Přál bych si, abychom měli více představitelů Zahraniční služby, specialistů na rozvojovou pomoc a další nevojenské specialisty."

Petraeus pochopil, že jádrem problému, kterému USA v Iráku čelily, je hluboké sektářské rozdělení mezi ši'íty a sunnity, mezi Araby a Kurdy, poukazuje politolog. Odkazuje na generálovo tvrzení, že americká armáda potřebovala v těchto otázkách pomoc, jelikož v opačném případě je museli řešit dvacetiletí seržanti, "odrostlé děti", kteří ve skutečnosti neměli potuchy o historii, politice a neznali tamní jazyk.   

Zakaria si na Petraeusovy názory vzpomněl v souvislosti s návrhem prezidenta Trumpa navýšit rozpočet ministerstva obrany o 54 miliard dolarů (1,35 bilionu korun, pozn. redaktora), které by vykompenzovaly škrty ve stejném rozsahu v rozpočetech ministerstva zahraničí a civilních úřadů pro zahraniční pomoc. "Trump tvrdí, že to chce udělat, aby si nikdo nemohl dovolit zpochybnit naší vojenskou sílu. Ale to si nikdo nedovoluje," zdůrazňuje analytik. Vysvětluje, že americké ozbrojené síly hrají vlastní ligu a jejich rozpočet v roce 2015 devítinásobně převyšoval ruský a trojnásobně čínský.        

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Žádný z problémů, kterým Spojené státy čelily v posledních 25 letech, nijak nezpůsobila jejich malá či příliš slabá armáda,"  konstatuje politolog. Odkazuje na názor tehdejšího ministra obrany Roberta Gatese z roku 2007, podle kterého představovalo jednu z nejdůležitějších lekcí z Iráku a Afghánistánu zjištění, že vojenský úspěch k vítězství nestačí a dlouhodobý úspěch vyžaduje ekonomický rozvoj, budování institucí a dobrou vládu, a proto vyzval k dramatickému navýšení financí pro civilní nástroje názorní bezpečnosti, včetně diplomacie a zahraniční pomoci.     

Jako příklad Zakaria uvádí strategii, která v roce 2013 přivedla k jednacímu stolu Írán -  vyžadovalo totiž intenzivní diplomatickou práci přimět Rusko a Čínu, aby souhlasily s opatřeními OSN, které izolovaly Írán od jeho sousedů, jako je Turecko. Byly to chytré a tvrdé sankce nastolené americkým ministerstvem financí, které prosazovaly americkou hospodářskou sílu, podotýká expert. Dodává, že takto funguje síla v moderním světě.  

Největší světová byrokracie

Trump nedávno prohlásil, že je třeba dělat více s méně prostředky, když apeloval na reformu vládnutí v USA, poukazuje odborník. Domnívá se však, že tento přístup by měl být v první řadě aplikován na Pentagon, který je ukázkovým příkladem vládního plýtvání. "Pentagon je nyní největší světovou byrokracií, provozuje kvazi-socialistický systém zaměstnanosti, ubytování, zdravotní péče a výsluh typu od kolébky po rakev pro své tři miliony zaměstnanců," píše Zakaria. Poukazuje na poslední zprávu americké Rady pro obranné zakázky, podle níž je možné jednoduše ušetřit 125 miliard během pěti let, pokud by se ministerstvu obrany podařilo odstranit neefektivitu provozu.    

Tyto prostředky by mohly financovat celé ministerstvo zahraničí a veškeré programy zahraniční pomoci na dva a půl roku, deklaruje politolog. "Máme více lidí ve vojenských kapelách než je představitelů Zahraniční služby," cituje Zakaria Gatesův bonmot a předkládá výmluvná čísla: Zahraniční služba má celkově 13 tisíc zaměstnanců, zatímco ministerstvo obrany zaměstnává hned 742 tisíc civilistů.  

Trump v poselství Kongresu zmínil, jako ostatně již v minulosti, že USA utratily na Blízkém východě 6 bilionů dolarů (na 150 bilionů korun, pozn. redaktora) a ačkoliv je tato suma dle experta nadsazená, konstatuje, že pokud Pentagon vytáhne do války, náklady skutečně letí do stratosféry. Zakaria připomíná zjištění auditu neziskové organizace ProPublica, podle níž americká armáda jen v Afghánistánu promrhala v různých projektech nejméně 17 miliard dolarů.

Politolog odkazuje i na knihu Rosy Brooksové, civilní poradkyně Pentagonu během Obamovy vlády, v níž je popsáno, jak americkou politiku ovládá armáda, která neustále expanduje, ačkoliv všechny ostatní úřady zeštíhlují. "Jedna z nejvíce k zamyšlení nutících knih, kterou jsem kdy četl. Je to jako bychom byli náměsíční v tomto novém světě a Rosa zapnula svítilnu," cituje Zakaria poznámku na obálce publikace pocházející z pera současného ministra obrany Jima Mattise. Ten by ji měl dát přečíst Donaldu Trumpovi, nabádá závěrem expert.