reklama

Dalajláma poskytl rozhovor satirické talk-show televizní stanice HBO shrnující události předchozího týdne. Možnost, že by Čína mohla dosadit vlastního dalajlamu, ten současný v rozhovoru označil za zhoubné rozhodnutí. „Víte, lidský mozek je schopen zdravého úsudku, ovšem čínským zastáncům tvrdé linie tato část mozku chybí,“ uvedl.

Peking, jenž současného dalajlamu považuje za nebezpečného separatistu, jeho výroky kritizoval. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang prohlásil, že „dalajlamovy komentáře se mohou jevit jako humorné a zábavné, ale jsou to lži, které se skutečností nemají nic společného". Dodal, že Čína považuje 14. dalajlamu za politického exulanta v náboženském převleku.

Současný dalajlama, který odešel do exilu po nezdařeném povstání proti čínské nadvládě v roce 1959, odmítá násilí a prohlašuje, že má jediné přání: skutečnou autonomii, nikoli nezávislost Tibetu.

Zopakoval také své předchozí výroky, že by mohl být posledním dalajlamou. Na svých webových stránkách uvedl, že pokračování instituce dalajlamy bude záviset na rozhodnutí tibetského lidu. Tvrdí také, že pokud se narodí znovu, bude to logicky mimo území Tibetu, mimo kontrolu čínských úřadů, aby mohl pokračovat v započaté práci.

Po staletí vybírali dalajlámu tibetští mnichové, kteří pátrali po reinkarnacích zemřelých duchovních vůdců. Podle současných čínských nařízení však musí Peking každého nového náboženského představitele úředně potvrdit. Nynější tibetský duchovní vůdce ale v minulosti čínské vedení opakovaně varoval, že Tibeťané by nového dalajlamu vybraného čínskými úřady neuznali. „Kandidátovi vybranému z politických důvodů nepřísluší ani uznání, ani přijetí," uvedl.

V pozadí sporů o reinkarnaci je soupeření o nadvládu nad Tibetem. Čína už v roce 1995 odmítla uznat pančenlamu, po dalajlamovi druhého nejvýše postaveného lamu, a přišla se svým kandidátem. V důsledku toho vedle sebe působí pančenlamové dva - čínský i tibetský.