reklama

Vláda zdůrazňuje, že zdaleka ne všichni uprchlíci zde zůstanou. Regionální politici naléhají, aby se zvýšil počet deportovaných. Chtějí loňské číslo 60000 zdvojnásobit. A zamítají se tak především žádosti Alžířanů, Maročanů či běženců z Balkánu. Argument je jasný: tyto země nejsou ve válce. 

A podle mnohých německá vláda ale neví, jak si s touto krizí poradit. Ačkoliv se snaží zrychlit proces udělení či zamítnutí azylu, kritici poukazují na to, že novým pracovníkům chybí zkušenosti. Policie a bezpečnostní složky se také snaží zabránit vzniku islámských ghet.

Vláda jim chce také poskytnout pracovní místa či možnosti k zaučení. Nicméně podle experta na migraci, Karla Brenkeho, to bude náročné a mnozí z uprchlíků mohou zůstat nezaměstnaní roky. Podle jeho průzkumů je jasné, že to není pracovní a ekonomická síla, kterou Německo potřebuje, uvádí New York Times.

Běžěnci to však nevzdávají. "Modlíme se, aby nás lidé akceptovali a nediskriminovali. Ne každý tmavovlasý člověk je zločinec. Chceme, aby s námi bylo zacházeno jako s lidmi," cituje Alžířana Younis (23) americký deník.

Ovšem nálada v celé Evropě se zdá být jasná. Volební výsledky v řadě zemí hovoří za své. A někteří němečtí politici se už nechali slyšet, že multikurturalismus selhal.