reklama

Janukovyč podle agentury RIA Novosti uvedl, že jedním z adresátů byl i nový prezident USA Donald Trump. Přiznává, že obsah dopisu je složitý a analýza faktů podle něj adresátům zabere nějaký čas. To se týká zejména Trumpa, který nebyl účastníkem událostí na Ukrajině, neboť tou dobou ve svém úřadu nepůsobil.

Sesazený ukrajinský prezident se přesto domnívá, že zásluhou jeho dopisu se Ukrajina přiblíží k vyřešení ozbrojeného konfliktu v Donbasu. Upozornil také, že ukrajinská generální prokuratura (GPU) ho nepředvolává k výslechu, jak původně zamýšlela. Podle něj se bojí informací, které by sdělil.

Ukrajinská prokuratura se prý jen vymlouvá, že nezná jeho adresu v Rusku a že se skrývá. "Já se ale neskrývám a nikdo a nic nebrání ukrajinským vyšetřovatelům, aby vyšetřily své podezření a vyslechli mě," uvedl. "GPU se bojí dát mi slovo a podívat se mi do očí," dodal. Tvrdí také, že svou adresu v Rusku ukrajinským vyšetřovatelům oznámil před dvěma lety.

Ukrajina se bude zodpovídat

Ukrajina se podle Janukovyče bude v budoucnu zodpovídat za to, že nepodnikla kroky ke zjištění pravdy ohledně událostí na kyjevském Majdanu, kde se na přelomu let 2014 a 2015 konaly mohutné demonstrace, které vedly k sesazení proruské vlády na Ukrajině a tehdejšího prezidenta Janukovyče.

Kyjev ale tvrdí něco jiného. Podle ukrajinského generálního prokurátora Jurije Lucenka jeho úřad obdržel odpověď z ruské generální prokuratury, která je připravena posoudit možnost Janukovyčova slyšení na území Ruska v přítomnosti ukrajinských vyšetřovatelů.

Výslech by se měl týkat podezření, že Janukovyč se jako prezident dopustil vlastizrady. Ukrajinští vyšetřovatelé chtějí exprezidenta vyslýchat i ve věci podezření z vytvoření zločinecké organizace a bránění protestním akcím.

Válka mohla začít v Kyjevě

Podle některých medií Janukovyč vypovídal před ukrajinským soudem už 28. listopadu. Za zvýšených bezpečnostních opatření se údajně nacházel v budově oblastního soudu v ruském městě Rostově, odkud byl videokonferencí přepojen do kyjevského Svjatošinského soudu na Ukrajinu.

Janukovyč se u soudu údajně odvolal na usvědčující videa a asi 70 svědků z řad protestujících na Majdanu, kteří by mohli potvrdit, že snajpři stříleli z budov kontrolovaných protestujícími proti Janukovyčovu režimu. Soud v Kyjevě se vyslovil tak, že se podrobně seznámí s těmito materiály, pokud boudou začleněny do spisu.

Janukovyč prý také předložil údaje o tom, že příslušníci Berkutu nebyli během majdanských událostí ozbrojeni. Zpravodajství ORT následně citovalo bývalého příslušníka Berkut, který uvedl: "Kdybychom měli zbraně na Majdanu (míní bývalý berkutovec, pozn.), pak by válka začala v Kyjevě, nikoli na Donbasu."

Janukovyč nařízení k útoku popírá

Janukovyč podle médií odpověděl na přímé dotazy, zda vydával rozkazy k silovému řešení Majdanu tak, že vše popřel. Exprezident pouze zopakoval, že vraždy se udály v době, kdy on, jako tehdy fungující prezident Ukrajiny, vyhověl téměř všem požadavkům, které na něho opozice kladla. Souhlasil tenkrát s amnestií a provedením předčasných voleb. Události ale nabraly jiný směr a došlo na oběti.

Doposud se neví s jistotou, kdo byli střelci na Majdanu. Ví se však, že jejich rukama umírali lidé 20. února 2014. Čím déle trvá vyšetřování, tím více se deformují stopy, které mají bezprostřední vztah k tragédii. Mezi závažné ovlivňování vyšetřování patří i fakt, že byly pokáceny stromy, do kterých se zavrtaly kulky po výstřelech ostřelovačů.