reklama

Britský deník The Telegraph soudí, že nizozemští voliči odmítli krajní pravici. Wildersův slib populistické "revoluce" vyšel naprázdno poté, co se jeho straně nepodařilo splnit naděje jejích podporovatelů.

The Guardian uznává, že by Wildersovo vítězství bylo výrazně symbolické, ale střízlivě připomíná, že by nebylo dostatečné k tomu, aby se populisté chopili moci. Už před volbami bylo jasné, že vládu bude muset vytvořit koalice čtyř či pěti stran a že již všechny daly najevo, že s Wildersem spolupracovat nebudou.

Americký list The Washington Post označil výsledky voleb za hlavní úder proti xenofobnímu populismu.

Podle francouzského ekonomického deníku Les Echos byly nizozemské volby testem pro celou Evropu a podařilo se zabránit nejhoršímu. Voliči prý zřejmě ocenili tvrdost, s níž premiér Mark Rutte zvládl konfrontaci s Tureckem v nynější diplomatické krizi.

Francouzský konzervativní deník Le Figaro hovoří o "velké úlevě" pro tradiční strany v Evropě, zejména ve Francii. Le Monde poznamenává, že populisté Geerta Wilderse získali více křesel než doposud. Jde podle něj ale o úspěch s hořkou příchutí.

Podle italského deníku La Repubblica Wildersova populistická vlna Nizozemsko nezaplavila. I tento list si všímá patrného vlivu Rutteho nepoddajnosti vůči Turecku. List Corriere della Sera upozornil, že nizozemský populistický politik není žádným novým Donaldem Trumpem. Cesta k novému volebnímu zemětřesení v Evropě tak podle listu byla uzavřena.

Podle španělského deníku El País Wildersova strana sice zvýšila počet svých poslanců z 15 na 20, ale "minula svůj cíl". Wilders tak nedostal šanci stát se prvním vítězem "eurofobní ligy v Evropě", která má také své zástupce ve Francii, v Německu a v Rakousku.