Praha/Haag - Radikální obrat v zahraniční politice Nizozemí po středečních volbách patrně nenastane, vláda však bude víc proevropská. Z toho důvodu lze očekávat, že se diplomatický spor s Tureckem hned tak nepřežene.
Prvním povolebním úkolem předsedy vítězné Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) Rutteho bude sestavit vládní koalici. "Bude se jednat s nejvyšší pravděpodobností o středopravou, silně proevropskou koalici Rutteho VVD, liberálů z D66, křesťanských demokratů CDA, a pak jedné z dvou středolevých stran - zelené levice nebo poražené Strany práce," míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Filip Chráska.
"CDA a D66 jsou strany eurofederalistické, takže se bude dát očekávat více prounijní diskurz. Vztahy s Tureckem a Ruskem budou dále špatné, protože nova vláda bude klást ještě větší důraz na lidská práva a právní stát," mini politolog.
Nizozemské volby jsou považovány za první střet otevřeně protievropské populistické rétoriky, kterou reprezentoval Geert Wilders a jeho protiislámská Strana pro svobodu (PVV), s proevropským politickým proudem. "Nizozemci jasně odmítli populismus, nejvyšší volební účast za posledních 30 let a pouhých 13 procent hlasů pro Wildersovu PVV znamená, že extremistická rétorika Geerta Widlerse byla kontraproduktivní a spíše zmobilizovala voliče ostatních stran," uvedl analytik.
Připomněl, že populisté ztratili ve srovnání s volbami v roce 2010 dvě procenta voličů. Tehdy přitom obavy z migrace a terorismu, na kterých Wilders postavil své politické působení, nebyly v Evropě tak rozšířené jako dnes. "Tento fakt potvrzuje, ze PVV je spíše než odrazem xenofobie nizozemské společnosti protestní stranou, ke které se voliči uchylují při nespokojenosti se zavedenými stranami," dodal Chráska.
Témata: Geert Wilders, Mark Rutte 1, Turecko, volby v Nizozemí, Nizozemí
Související
14. března 2024 11:14
29. prosince 2019 8:25
3. září 2018 20:55
31. srpna 2018 13:42
29. srpna 2018 22:21
