reklama

Rusko téměř poslední

Z hlediska efektivity rozpočtových výdajů Rusko zaostává, a to nejen za rozvinutými zeměmi, konstatuje expert. Dodává, že Ruskou federaci v tomto ohledu předčí i většina bývalých socialistických států.

Aptekar vychází z výzkumu analytiků z Vyšší ekonomické školy v Moskvě. Ti počítali efektivitu ruských rozpočtových výdajů v poměru k zemím Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které vytvářejí přes 60 procent světového hrubého domácího produktu, plus Litvy.

"Výsledek: Rusko skončilo téměř poslední - na 36. místě - překonalo pouze Řecko a umístilo se přímo za Mexikem a Lotyšskem," shrnuje smutně odborník. Dodává, že autoři studie přitom posuzovali celkový výkon na základě sedmi indikátorů efektivity rozpočtového sektoru.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Čtyři ukazatele odrážely aktivity v oblastech správy, zdravotní péče, vzdělávacího systému a dopravní infrastruktury, vysvětluje Aptekar. Doplňuje, že zbylé tři indikátory se týkaly distribuce veřejných statků, přerozdělování bohatství a dopadů stabilizačních snah vládních výdajů.

"V efektivitě vládnutí - měřené pomocí vlastnických práv, nezávislosti soudů, míry korupce a podobně - Rusko převýšilo pouze Slovensko," poukazuje historik. Zdůrazňuje, že z pohledu efektivity financí jdoucích do infrastruktury se Rusko umístilo dokonce poslední a navzdory kvalitativnímu zlepšení, které učinilo za poslední desetiletí, nadále zaostává za jinými státy.  

Ruská federace obsadila rovněž skoro poslední, tedy 35. místo z hlediska efektivity financí putujících do zdravotního  systému, pokračuje odborník. Připomíná, že úmrtnost novorozenců se v zemi sice snížila, ale i tak zůstává vyšší než v drtivé většině ostatních států.

"Rusko skončilo poslední ve střední délce dožití," konstatuje dále Aptekar. Dodává, že o něco lépe si země vedla alespoň ve financování vzdělávacího systému, kde i tak obsadila nepříliš nelichotivé 31. místo.  

Satisfakce pro Kreml

Na druhou stranu, Rusko je na tom opět o něco hůře v efektivitě boje s chudobou, uvádí odborník s tím, že země figuruje na 33. místě. "Čtyřicet procent Rusů má nízké příjmy. Nicméně Kreml může brát jako satisfakci zjištění, že problém je ještě horší ve Spojených státech," píše ironicky historik.

Snahy o hospodářskou stabilizaci také nedopadají příliš dobře, připomíná Aptekar. Vysvětluje, že Rusko vykazuje vysokou nepředvídatelnost jak v růstu hrubého domácího produktu, tak v míře inflace.

"Ruský rozpočet si vedl lépe v distribuci veřejných statků," připouští jisté pozitivum expert. Dodává, že v tomto ukazateli, který je počítám na základě celkové míry nezaměstnanosti, hrubého domácího produktu na hlavu a výše ekonomického růstu, se Rusko nakonec umístilo jako dvacáté.    

Nízká úroveň státních institucí v Rusku přiživuje korupci a zneužívání vládních financí, včetně těch určených pro rozvoj infrastruktury, uvádí historik. Podotýká, že finanční pomoc v zemi je rovněž nepříliš dobře cílená.

"Peníze často jdou těm, kdo je nepotřebují, zatímco ti, kdo jsou skutečně v nouzi, přicházejí zkrátka," kritizuje Aptekar. Fakt, že ruská ekonomika zůstává nadále silně závislá na vývozu surovin, podle jeho názoru uvedené problémy jen prohlubuje.  

Rusko také  vynakládá největší část svého rozpočtu na bezpečnost a státní orgány než jakákoliv jiná země vyjma Izraele, Spojených států a Turecka, připomíná historik. Uzavírá konstatováním, že tato skutečnost má nicméně podle autorů uvedeného výzkumu paradoxně negativní vliv na obě zmíněné oblasti.