reklama

Členové radikální organizace Islámský stát se pokoušejí proniknout z Iráku do Kuvajtu, k čemuž používají falešné pasy s fotografiemi, na kterých jsou bez vousů. S odvoláním na vysoce postavený zdroj v kuvajtských bezpečnostních složkách o tom informoval tamní deník aš-Sahid.

Zdroj pro deník uvedl, že bezpečnostní složky podél hranic s Irákem a Sýrií si vyměňují informace a koordinují své operace v souvislosti s nedávným dopadením několika příslušníků IS, kteří při překračování hranic předložili falešné pasy a snažili se dostat na území nejbližších sousedních států.

Podle utajeného zdroje jde o příslušníky radikálů, kteří mají falešné pasy s pozměněnými identifikačními údaji. V pasech jsou jejich fotografie z doby, kdy byli oholení, tedy bez vousů.

Kuvajtské bezpečnostní složky například zadržely jednoho z příslušníků IS ze Sýrie, který podle dostupných videozáznamů popravoval rukojmí. Do země se snažil dostat na základě víza získaného díky svému příbuznému.

Muž byl podobně jako mnozí další vyfotografován bez vousů v civilním oblečení. Kuvajtské tajné služby ho ale identifikovaly a zadržely. Přesto vyvstává otázka, co bude dál. Počet lidí utíkajících před syrskou a iráckou armádou do jiných zemí stoupá a Kuvajt je znepokojen možností, že by se dostali do země.

Problém si uvědomují i USA?

To opět vyvolává otázku, co bude s radikalizovanými islamisty poté, co bude v Sýrii a Iráku Islámský stát definitivně poražen. Švédská ministryně pro kulturu a demokracii Alice Bah Kuhnkeová navrhla, aby byli lidé, kteří odešli bojovat za radikální skupiny, uvítáni zpět a začleněni do společnosti.

Její slova ale mnozí kritizovali prostřednictvím sociálních médiích. Expert na terorismus Magnus Ranstorp na twitteru připomněl, že je třeba si uvědomit, že nejméně dva džihádisté, kteří se vrátili, byli zapojeni do teroristických útoků, ke kterým došlo v Paříži na konci roku 2015 a v Bruselu v roce 2016.

Tímto problémem se ale mnozí začnou zabývat až poté, co budou hlavní proudy teroristů rozprášeny. Možnost, že by se pole jejich působnosti přesunulo do Kuvajtu, je ale reálná i podle Spojených států.

Ty podle agentur AP připravují útok několika stovek příslušníků námořní pěchoty na území Sýrie, kteří mají podpořit pozemní ofenzívu vůči syrskému městu Rakka, baště Islámského státu.

Nasazení americké armády v Sýrii má podle agentury poskytnout Pentagonu větší flexibilitu při přijímání operativních rozhodnutí týkajících se boje proti IS. Příslušníci námořní pěchoty by měli asistovat lokálním syrským silám. V této souvislosti také údajně připravuje vyslání stovek vojáků právě do Kuvajtu.

Co bude dál?

Proti islamistům v současné době bojují desítky různých států, od mezinárodní koalice vedené Spojenými státy, přes Rusko a Turecko až po arabské země. S přicházející porážkou džihádistů se ale objevují hlasy, které tvrdí, že vyhnat islamisty z jejich bašt nestačí.

Spojenými státy podporovaná koalice se totiž zaměřuje pouze na zničení radikálů, nikoliv na jiné povstalecké skupiny či na podmínky, které je přiživují. Ofenziva s cílem dobýt navíc Mosul probíhá, aniž by ji doplnily politické kroky, které by mohly posílit umírněné sunnitské vůdce proti militantům usilujícím o rozpoutání povstání proti bagdádské vládě.

Někteří odborníci se také obávají, že Spojené státy by mohly obsadit irácká ropná pole, což by vyvolalo nepřátelskou reakci sil napříč politickým spektrem. I pokud by se tak nestalo, přispěje porážka radikálů k destabilizaci regionu a toho se budou snažit využít jiné mocenské skupiny.

Otázkou také zůstává, co je ve skutečnosti považováno za porážku Islámského státu. Nepředpokládá se, že by džihádisté kapitulovali, navíc jejich ideologie je v mnoha lidech zakořeněna a byly v ní vychovávány i děti. Bude tedy muset začít rozsáhlý proces deradikalizace s předem nejasnými výsledky.