reklama

Ačkoliv se podle informací z místních médií král Felipe VI snaží zprostředkovat jednání a pomoci vyřešit spory mezi hlavními politickými stranami, ty zůstávají i nadále rozdělené. A analýza upozorňuje, že i přes poslední zprávy o růstu ekonomiky si politická nejistota vybere svou daň, neboť se očekává, že fragmentace bude mít za následek křehkost vlády, ať už bude jakákoliv.

Poslední volby se zde konaly v prosinci loňského roku. Výsledkem bylo vítězství středo-pravicové Lidové strany, avšak nemají dostatek hlasů k tomu, aby vládli sami. A opoziční strany odmítají dohodu mezi sebou i s premiérem Rajoyem. Probíhala jednání i konzultace s králem, avšak bez výsledků. Na konci června tak půjdou Španělé opět k volebním urnám.

Podle předvolebních průzkumů se však příliš odlišný výsledek neočekává. "K sestavení vlády bude potřeba koalice. Tlak na řešení situace se však zvyšuje a tak je šance na dohodu po dalších volbách vyšší než po těch posledních. Ve Španělsku s koaliční vládou nemají moc zkušeností a její život, ať už ji povede kdokoliv, může být krátký," uvádí analýza.

Pozitivní však podle Stratfordu je, že prozatím patová situace zatím neměla vliv na ekonomiku. Národní statistický institut totiž na konci dubna zveřejnil zprávu, že tamější ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,8 %. Národní banka však již varovala, že politická nejistota může situaci poškodit a očekává, že i díky stabilizaci ceny ropy a globálnímu růstu ekonomiky, přijde zpomalení.

"Příští vláda si nemůže dovolit být neúčinná. Bude totiž čelit závažným problémům. A zpomalení růstu ekonomiky je hlavním z nich. Po zdlouhavé recesi začala španělská ekonomika v roce 2014 expandovat v roce 2014  a HDP vzrostlo o 1,4 procenta. Následující rok byli v rámci EU tahouny s růstem HDP o 3,2 procenta. To byl nejlepší výkon země za téměř deset let. Ale všechny dobré věci musí jednou zkončit," varuje analýza.

Podobné by to mohlo být i s nezaměstnaností. "V letech 2013 až 2015 nezaměstnanost v zemi klesla z 26,1 % na zhruba 22 %. Nicméně vytváření nových pracovních začne zpomalovat a nezaměstnanost bude pravděpodobně i pro příští rok kolem 18 %. To je po Řecku druhá nejvyšší hodnota v eurozóně," popisuje Stratford.

A tyto dva problémy prý také ztíží řešení třetího úkolu: snižování deficitu státního rozpočtu. Španělská vláda nedávno oznámila, že zatím nebyli schopni dosáhnout svých cílů  zadaných Evropskou unií. Trest se však neočekává. Nevyřešená je také otázka katalánské nezávislosti. "I když byli separatisté v poslední době relativně klidní, čekají na složení vlády, než provedou svůj další tah," upozorňuje analýza a dodává, že snahy o povolení referenda se zřejmě nepotkají s úspěchem.

Kromě jsou prý mnozí španělští voliči čím dál více zpochybňují monarchii a velká část, zejména levicových, voličů si přeje, aby se Španělsko stalo republikou. V Katalánsku či Baskicku jsou zase nespokojeni s centralistickým daňovým systémem "Ale reformovat politický systém země by bylo možné pouze s širokým konsensem v parlamentu. A to je v příštích letech nepravděpodobné," komentuje situaci analýza.

"Ačkoliv Španělsko prý bude i nadále pro-evropsky naladěné, ekonomické problémy vytvoří živnou půdu pro populistické síly v zemi, které budou čím dál hlasitěji volat po konfrontaci s EU," uzavírá.