Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko odstraňuje nepohodlné novináře, vrací se cenzura a propaganda, zlobí se analytik

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Během posledních pěti let došlo k drtivému potlačení mediální svobody v Rusku. Tvrdí to mediální analytik a expert Vasilij Gatov, který momentálně působí jako stážista na Jihokalifornské univerzitě. Údajný útok na svobodu slova vedený režimem prezidenta Vladimira Putina rozebral v komentáři pro server Moscow Times.

Putin vše změnil

Před pěti lety se tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv setkal s hlavními představiteli ruských internetových médií – překladateli, řediteli, odborníky, publicisty a některými opozičně smýšlejícími bloggery, přičemž ke schůzce došlo ve zrekonstruované moskevské Knihovně mládeže a neslo se ve styly amerických jednání, připomíná Gatov.   

„Tehdy, přesně rok předtím, než se do Kremlu vrátil prezident Vladimir Putin, realita ruských médií vypadala výrazně jinak,“ tvrdí odborník. Vysvětluje, že účastníci schůzky řešili otázky budoucnosti, hovořili o inovacích a otevřenosti, konkurenceschopnosti a globalizaci. Pochopitelně se mluvilo též o problémech, jakými jsou svoboda slova, rozvoj médií a rozsáhlé státní vměšování se, pokračuje Gatov. Dodává, že tehdy se však zdálo, že ruská vláda je otevřena debatě a Medveděv například přislíbil hospodářské inovace.

Od té doby nicméně došlo k totální transformaci ruských médií, míní Gatov. „Během pěti obtížných roků státní lékaři nasadili skalpel na každý orgán, který se nepodvolil novým pravidlům,“ kritizuje odborník. Jako příklad uvádí zásah proti agentuře RIA Novosti v prosinci 2013. Expert hovoří o „právní chemoterapii“ uplatněné na zbytek médií, což vedlo k odlivu zahraničního kapitálu z ruského mediálního trhu. Úřady podle Gatova provádějí „laparoskopické manipulace“ s cílem odstranit nepohodlné novináře a editory z jednotlivých redakcí a „genetická léčba“ má za následek, že principy editorské nezávislosti a svobody projevu nahradily hodnoty jako cenzura, loajalita, manipulativní propaganda a nastavování agendy.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Expert podotýká, že zhruba polovina účastníků zmíněné schůzky s Medveděvem v květnu 2011 byla z médií vyhozena či žije pod dohledem a čelí právní perzekuci. Lidé jako Světlana Mironjuková odešli do bankovního sektoru, Anton Nossik byl zase obviněn z údajného extremismu ve svých boggerských příspěvcích a přední ruští inovátoři se většinou nacházejí v kalifornském Silicon Valley, uvádí Gatov.

Šovinismus a konzervativní myšlení

K mnohem větší změně však dle odborníka došlo uvnitř ruského mediálního trhu. Kreml se dle Gatova během posledních pěti let naučil několik triků, jak obelstít veřejnost a nyní chápe, že propaganda funguje pouze tehdy, pokud je propracovaná a přímo zaměřená na určité publikum. „Akademici musí teprve prostudovat masovou společenskou manipulaci, k níž došlo mezi lety 2012 a 2016. Ale s jistou určitostí můžeme tvrdit, že Rusko zažilo posun od relativně pluralitních a otevřených médií ke zcela nové formě,“ konstatuje expert. Soudí, že dnes ruská média představují myšlenkovou „obleženou pevnost“ a reprezentují šovinistický a společensky konzervativní kmen, který neguje jakékoliv „cizí hodnoty“ a požadavky na neutrální žurnalistiku zcela zmizely.

Taková transformace by nemohla proběhnout bez tlaku z hora, ale zároveň je sama o sobě energická, myslí si Gatov. Domnívá se, že ve snaze uspokojit poptávku po konzervativním myšlení, se velké ruské zpravodajské redakce staly více nacionalistickými, protizápadními a konzervativními, než se původně požadovalo.

V Rusku dnes operuje jen málo skutečně nezávislých mediálních společností a ještě méně z nich má vliv, deklaruje odborník. Zdůrazňuje, že „laparoskopické cvičení“ nadále probíhají i mezi závislými novinami a televizními stanicemi, které kontroluje stát či jeho oligarchové. Jako příklad označuje Gatov RBC, která je momentálně zřejmě největším na státu nezávislým zpravodajstvím, ale je plně závislá na širších obchodních zájmech svého majitele, miliardáře Michaila Prochorova. S ohledem na oficiální zdůvodnění odchodu hlavní editorky Jelizavety Osetinskajové je podle experta možné předpokládat, že Kreml přiměl Prochorova k jmenování méně vzdorného editora listu.   

„Putinův pětiletý plán dobytí médií a svobody slova slaví nepochybný úspěch napříč všemi tradičními vysílanými i digitálními médii,“ konstatuje Gatov. Dodává, že i komerční tisk, ať již vládní, opoziční, či neutrální, byl přinucen přijmout prezidentovu agendu, která považuje Rusko za důležitější než Rusy, stát nadřazuje občanům a moc nad svobodu. „Můžete to oceňovat, či to můžete odsoudit, ale nelze tomu uniknout,“ pokračuje expert. Tvrdí, že jako novinář, publicista či editor v Rusku musí člověk jednat dle Putinových pravidel, což je cesta bez návratu vedoucí na pomyslný „mediální hřbitov“.   

Navzdory těmto apokalyptickým obrazům existuje mezi jistými profesními kruhy v Rusku odpor, poukazuje odborník. Za příklad dává v Lotyšku sídlící zpravodajský server Meduza, advokátní společnosti Takie Dela a Mediazona či vzdělávací instituce Arzamas Academy, Open Lectures a Open University, které propagují inovativní myšlení, pokročilou žurnalistiku, kreativní využívání prostředků a zaměstnávají smetánku moderní ruské novinařiny.  

„Tyto experimenty jsou menší a méně ambiciózní než dřívější demokratická média, ve skutečnosti však zajišťují budoucnost sociálně zodpovědné komunikace v ruské společnosti,“ tvrdí Gatov. Závěrem ale dodává, že zůstává otázkou, kdy si o ni ruská veřejnost opětovně řekne. 

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Témata:  Rusko média Vladimír Putin

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 13:46

Černochová vymění šéfa Vojenského zpravodajství. Bude jím Bartovský

Vláda ve středu na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) odsouhlasila jmenování brigádního generála Petra Bartovského ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ). Po úterním projednání na plénu sněmovního obranného výboru tak byly splněny zákonné podmínky pro jeho jmenování.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy