reklama

„Hodná Amerika"

Na úvod Lauria uvádí, že Spojené státy plánují poslat k ruským hranicím tisíce jednotek NATO a pokračují v podpoře protiruského režimu na Ukrajině. „Oficiální zdůvodnění Washingtonu a jeho podřízených korporátních médií je, že hodná Amerika prostě jen chce omezit ruskou ‚agresi'," podotýká Lauria.

Následně upozorňuje, že se ohledně převratu na Ukrajině objevilo velké množství západní propagandy, která dle jeho slov „pod vedením mainstreamových amerických médií značně zkreslovala realitu".

„Ve skutečném světě pravicoví extremističtí nacionalisté zneužili a ovládli lidový protest převážně západních Ukrajinců, aby vedli násilný převrat, který uspěl 22. února 2014 a svrhnul prezidenta Viktora Janukoviče, člověka, se kterým jsem v roce 2013 dělal rozhovor poté, co byl demokraticky zvolen ve volbách, které ověřila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě," podotýká.

USA měly v převratu prsty

Podle něj byla role Spojených států v převratu jasně prokázána uniklým telefonním rozhovorem mezi Viktorie Nulandovou, náměstkyní státního tajemníka pro evropské a euroasijské záležitosti, a Geoffrey Pyattem, americkým velvyslancem na Ukrajině. V rámci tohoto telefonátu probírali, jak by USA mohly pomoci protiústavní změně vlády, a zvažovali, který politik by se měl následně dostat k moci.

Lauria USA kritizuje za to, že po celou dobu ukrajinské krize trvají na tom, „že jejich motivy jsou čisté, včetně nových plánů na vyslání asi 4 tisíc jednotek NATO, z nichž asi polovina budou Američané, na ruské hranice s Východní Evropou."

Lauria proto přichází s teoretickou situací, kdy by vše bylo naopak a místo převratu na Ukrajině by se odehrál převrat v Kanadě.

Převrat v Kanadě

„Jaká by třeba asi byla reakce USA, pokud by místo toho Rusko podpořilo násilný převrat kupříkladu kanadské vlády a pomáhalo by novému ottawskému režimu v ‚protiteroristických operacích' proti několika zbývajícím ‚proamerickým' provinciím, včetně jedné, ve které by v referendu 96 % lidí rozhodlo odmítnout novou Rusy podporovanou vládu a připojit se k USA?" nastiňuje Lauria.

„Pokud by se americká vláda pokusila těmto proamerickým Kanaďanům pomoci – a chránit oddělení této provincie před Ruskem nasazenou vládou – nahlížel by na sebe Washington jako na ‚agresora', nebo jako na někoho, kdo prostě pomáhá lidem v odporu proti nedemokratickému útlaku? Nahlížel by na pohyb ruských jednotek k hranicím USA jako na způsob, jak zabránit americké ‚invazi', nebo spíš jako na ‚agresi' a provokaci se strany Ruska vůči Spojeným státům?" pokračuje.

Na závěr dodává: „Tento fiktivní scénář snad odhaluje absurditu americké verze toho, jak se odehrál převrat na Ukrajině."