Smlouva s ďáblem? IS není dlouhodobou hrozbou, problémy číhají jinde

IS není dlouhodobou hrozbou

Jak se teroristický proto-stát pod mezinárodním tlakem zmenšuje, IS stále rychleji šíří terorismus do zemí, které přispívají k jeho porážkám na bojišti, konstatuje editor. Dodává, že i Írán je svým způsobem členem koalice proti IS a prostřednictvím ši'ítských milicí napojených na iráckou vládu během úřadování amerického prezidenta Baracka Obamy přímo přispěl ke zdecimování organizace v Iráku.   

Uvedené milice vystoupily poté, co se v roce 2014 po teroristické ofenzivě zhroutila irácká armáda, a mnoho populačních center, které nyní Bagdád opět ovládá, by bylo bez jejich pomoci ztraceno, poukazuje Rothman. Podle jeho názoru však šlo o smlouvu s ďáblem, jelikož ši'ítské milice jsou obviňovány z porušování lidských práv, znepřátelily irácké sunnity, a možná tak vytvořily podmínky pro další fázi sektářské občanské války, až ustoupí vnější teroristické ohrožení.     

"Írán již v roce 2012 intervenoval v syrské občanské válce, aby zachránil oslabený režim Bašára Asada před četnými ozbrojenými skupinami, které ho ohrožovaly," píše komentátor. Připomíná, že v té době představoval IS - resp. spíše původní skupiny, které později vytvořily tuto teroristickou organizaci - pouze jedním z mnoha uskupení a zatímco Asad a jeho spojenci byli v boji s IS podezřele letargičtí, íránské jednotky utrpěly ze strany této skupiny značné ztráty.

V Sýrii podle Rothmana není z dlouhodobého hlediska hrozbou IS, ale vliv Íránu, jelikož syrská občanská válka posílila spojenectví mezi Teheránem a Moskvou, přičemž Rusko nyní využívá íránská letiště k úderům na Asadovi nepřátele, tradiční protiruské náladě íránského obyvatelstva navzdory. Kásim Sulejmaní, velitel jednotek Quds, který má na rukou i americkou krev, toto spojenectví upevnil a jeho prostřednictvím podkopává pozice USA v regionu, dodává editor.

Povstalecké skupiny a zástupné konflikty, které Írán podporuje, nezuří pouze v Iráku a Sýrii, ale také v Jemenu a Afghánistánu, vřou a hrozí přelitím do zemí jako Bahrajn, Pákistán a Katar, varuje komentátor. Deklaruje, že Írán zůstává hlavním světovým státním sponzorem terorismu, přičemž jeho konta - rozmražená v důsledku jaderné dohody - poskytují potřebné zdroje k šíření militantního extremismu. "A až Teherán vypoví své závazky z dohody, nebo jednoduše nechá Společný ucelený akční plán vypršet, bude mít cestu bez překážek k vývoji jaderné zbraně," obává se Rothman.

Nepřítel mého nepřítele...

Dlouhodobý výhled je podle editora jasný: "Írán, ne IS, představuje smrtelnou hrozbu pro americké národní zájmy a bezpečnost (amerických) spojenců," varuje komentátor. Nepopírá, že IS je odsouzeníhodný a útok na íránské civilisty musíme odsoudit stejně jako útoky na měkké cíle v Evropě a USA, avšak skutečný svět je podle něj plný morálních rizik a neoptimálních voleb, což si žádá reakci seriózně uvažujících lidí. IS slábne každou hodinou a nebude zde navždy, zdůrazňuje Rothman. Očekává, že až zmizí, obnoví se známé bitevní linie mezi Spojenými státy na straně jedné a Íránem na straně druhé.

"Vyžaduje od nás toto zhodnocení reality na bojišti kompromisy?" ptá se komentátor. Bolestivě jasná odpověď podle něj hypoteticky zní ne a západní země nemohou činit kompromisy v případě genocidního IS, ale ani v otázce lidská práva porušujících a terorismus podporujících teokratů v Teheránu. USA tak podle Rothmana nemohou upřednostnit Írán před IS a musí si poradit s oběma, byť to někteří Američané vidí jinak, například zahraničně politický analytik Joshua Keating, který Írán označil za spojence Ameriky ve válce se samozvaným chalífátem.  

Podle komentátora není na výběr a i když existují situace, kdy lze dočasné spojenectví s nečestným či odpudivým partnerem ospravedlnit, takový pakt v sobě vždy nese úskalí. I v momentě, kdy logika hlasitě a urgentně velí k takovému spojenectví, bez ohledu na to, jak moc se přesvědčujeme o jeho nevyhnutelnosti, myšlenka "nepřítel mého nepřítele je mým přítelem" zůstává dle Rothmana intelektuální perverzí. "Bez ohledu na to, kolikrát sebevědomě připojíte předponu anti k objektu, který chráníte, vnější pozorovatelé vás stejně budou nazývat tak, jak se jim jevíte: jako podporovatelé," uzavírá komentátor.   

Témata:  Írán,  Islámský stát ,  USA